Maďarská vláda si opět posvítila na dluhy v cizích měnách - obětí budou banky

Na čele žebříčku zemí s nejagresivnější intervenční politikou figuruje Maďarsko a tuto svojí pozici si možná ještě vylepší díky zveřejnění svého posledního plánu jak vyřešit nekončící problém s úvěry domácností (především hypoték) ve švýcarských francích. Ty si Maďaři v masivním měřítku nabrali v letech 2005 až 2007 a nyní je tyto úvěry vinou propad kurzu tíží jak koule na noze.

První pokus, jak se s tímto problémem vyrovnat, bylo ze strany Orbánovy vlády opatření, jež bankám přikazovalo umožnit splácet úvěry v cizích měnách v měně domácí. Rozdíl mezi aktuálním kurzem a kurzem dohodnutým při uzavření úvěru se přitom měl akumulovat na zvláštním účtu a po několika letech přičíst k zbývající jistině původního úvěru. Vláda při zavedení tohoto opatření evidentně sázela na to, že kurz forintu v budoucnu spíše posílí než oslabí, takže dodatečná zátěž ze ztráty připsaných k jistině nebude nijak fatální. To se však nestalo, neboť forint je vůči franku i euru stále slabý a tak ztráty domácností narůstaly.

A tak přichází vládní zásah číslo dvě, který nutí banky umožnit domácnostem jednorázové splacení úvěrů v cizích měnách - avšak při podstatně vylepšeném kurzu forintu než je tržní (o přibližně 20 %). Ztráty z tohoto rozdílu přitom mají nést banky. A nepůjde o malé ztráty - pokud by domácnosti předčasně splatily třetinu svých úvěrů ve švýcarských francích, maďarské banky utrpí okamžitou ztrátu ve výší 1,4% HDP, což představuje 17 % jejich kapitálu.

Paradoxním výsledkem maďarského intervencionismu tak kromě toho, že banky přestanou domácnostem na dlouhou dobu půjčovat, může být nakonec to, že vláda bude muset zachraňovat některé slabší bankovní domy, které neustojí neustále měnění podmínek během hry.