Jak zdaňuje EU? Klesají tam přímé daně nebo naopak?

Celková míra zdanění v EU v posledních letech klesá, a to i přes zvyšování nepřímých daní. Důvodem je pokles sazeb přímých daní. V roce 2000 dosahovalo celkové zdanění za všechny členské země EU 40,6 % k HDP, za rok 2009 to bylo 38,4 % k HDP, což je o 0,9 % méně než za rok 2008.

• Nejnižší celkové zdanění je v Lotyšsku (26,6 % k HDP), Rumunsku (27 % k HDP), Irsko (28,2 % k HDP), Slovensko (28,8 % k HDP), Bulharsku (28,9 % k HDP), Litvě (29,3 % k HDP). Nejvyšší je v Dánsku (48,1 % k HDP) a Švédsku (46,9 % k HDP). V Česku dosahuje 34,5 % k HDP, přičemž průměrná hodnota za všechny členské země EU je 38,4 % k HDP.

Od roku 2008 do roku 2009 nejvíce poklesla celková míra zdanění na Slovensku (o 5,3 %), Švédsku (o 4,6 %), Finsku (o 4,1 %). Naopak nejvíce stoupla na Maltě (o 6 %) a Kypru (o 5,1 %).

Nejvyšší sazba daně z příjmu je ve Švédsku

S nejvyššími daňovými odvody za letošní rok počítat občané s nadstandardními příjmy ve Švédsku, Belgii, Nizozemí a Dánsku. Kombinovaná sazba daně z příjmu fyzických osob (centrální a místní dohromady) v těchto zemích přesahuje totiž 50 %. Kombinovanou sazbou daně se rozumí souhrnná sazba daně z příjmu, tedy vybíraná na centrální i místní úrovni. Nejméně odvedou na dani z příjmu fyzických osob občané s vysokými příjmy v zemích s rovnou sazbou daně z příjmu fyzických osob, kterými jsou Bulharsko (10 %), Česko a Litva (15 %), Rumunsko (16 %) a Slovensko (19 %).

• Celkem ve 21 zemí EU se snížila během posledních jedenácti let horní sazba daně z příjmu fyzických osob. Od roku 2000 do roku 2011 nejvíce klesla horní sazba daně z příjmu fyzických osob v Bulharsku (o 30 %), Rumunsku (o 24 %), Maďarsku (o 23,7 %), Slovensku (o 23 %) a Litvě (o 18 %). Jedinými třemi zeměmi, kde sazba daně z příjmu fyzických osob pro bohaté stoupla, jsou: Británie (o 10 %), Portugalsko (o 6,5 %) a Švédsko (o 4,9 %). 

V Bulharsku a Kypru odvádí firmy na dani pouze 10 %

Snižováním daňového zatížení pro firmy (např. nižší sazbou daně z příjmu právnických osob a pojistným placeným zaměstnavatelem) podpořují jednotlivé vlády domácí ekonomiku. Nízké, jednoduché a přehledné daně rovněž pomáhají byznysu a snižují podíl šedé ekonomiky.

• Celkem 25 zemí EU snížilo sazbu daně z příjmu právnických osob v posledních jedenácti letech. V letošním roce je sazba daně z příjmu právnických osob v Bulharsku o 22,5 % nižší než v roce 2000. Dalšími zeměmi s výrazným poklesem sazby daně z příjmu právnických osob jsou Německo (o 21,8 %), Kypr (o 19 %) a Řecko (o 17 %).
• Mezi členskými zeměmi EU jsou však nadále značné rozdíly ve zdanění právnických osob. Kombinovaná sazba daně se pohybuje od 10 % do 35 %. Nejnižší sazba daně z příjmu právnických osob je v Bulharsku a Kypru (10 %) a Irsku (12,5 %), nejvyšší sazba kombinované daně z příjmu právnických osob je na Maltě (35 %), Francii (34,4 %) a Belgii (34 %).

Tabulka: Sazby přímých daní v EU (v %)

Pramen: Eurostat, Taxation trends in the European Union, STAT/11/100, 1 July 2011