Postižení povodněmi jsou s přístupem pojišťoven spokojeni

Česká asociace pojišťoven realizovala ve dnech 12.5. - 26. 5. 2003 prostřednictvím společnosti STEM/MARK reprezentativní výzkum postojů občanů z oblastí postižených povodněmi r. 2002 k pojištění a pojišťovnám. Výzkum měl mimo jiné zjistit spokojenost s likvidací pojistných událostí a zachytit změny postojů a chování občanů po povodních ve vztahu k pojištění.

Pojištění proti škodám způsobeným povodní nebo záplavou měla sjednáno v době povodní 2002 polovina majetkově pojištěných domácností z postižených oblastí ČR, což bylo zhruba dvakrát více než v místech zasažených  povodní v roce 1997.

Likvidace škod způsobených povodní odkryla nízkou znalost pojistných podmínek ze strany pojištěných domácností. Podrobně znaly před povodní pojistné podmínky necelé dvě pětiny pojištěných, přičemž třetina se s nimi seznamovala až po povodních. Obdobně téměř polovina majetkově pojištěných domácností, jejichž smlouva nezahrnovala pojištění proti škodám způsobeným povodní nebo záplavou, o této skutečnosti vůbec nevěděla. Hlavním důvodem neuzavření pojištění proti škodám způsobených povodní či záplavou byla stejně jako v roce 1997 skutečnost, že obyvatelé postižených lokalit nepovažovali vypuknutí povodní za pravděpodobné.

Pojišťovny likvidovali škody téměř u poloviny domácností, jejichž majetek byl zasažen povodní.
Stejně jako v roce 1997 klienti nejvíce ocenili ochotu a jednání zástupců pojišťoven (spokojeno s ní bylo 84 % dotázaných). Více než tři pětiny poškozených kladně hodnotily i rychlost vyřízení pojistné události a plnění závazků pojišťovnou. Spokojenost převládala i s informováním o průběhu vyřizování pojistné události (74 % spokojených), s rychlostí výplaty pojistného plnění (73 % spokojených) i s poskytnutím zálohy pojišťovnou (65% spokojených). Nejvíce výhrad měli poškození k výši pojistného plnění. I v tomto případě však převládala spokojenost nad nespokojeností (66 % spokojených).

Ke změně v majetkovém pojištění po povodních v roce 2002 došlo u necelé čtvrtiny všech domácností ze sledovaných lokalit a u dvou pětin domácností přímo zasažených povodní. Z domácností, u kterých po povodni došlo ke změnám v majetkovém pojištění, byly u 44 % domácností změněny podmínky smlouvy u původní pojišťovny, 43 % domácností si sjednalo novou smlouvu, protože žádnou dosud nemělo a 10 % domácností změnilo pojišťovnu.

Povodně v roce 2002 se neprojevily negativně na vztahu veřejnosti z postižených oblastí k pojišťovnám. Naopak, u 20 % se vztah k pojišťovnám zlepšil, 65 % dotázaných svůj postoj k pojišťovnám nezměnilo, a u 13 % zhoršil.

Povodně výrazně zvýšily obavy občanů o majetek a podnítily zájem o jeho zabezpečení formou pojištění. Větší obavy o svůj majetek pocítilo 64% domácností z postižených oblastí, 39 % domácností se začalo více zajímat o zabezpečení svého majetku prostřednictvím pojištění. Mezi nepojištěnými domácnostmi má zájem o brzké uzavření majetkového pojištění zhruba čtvrtina dotázaných, především lidé s vyšším socioekonomickým statusem.

Shrnutí:
Povodně v roce 2002 a následná likvidace škod pojišťovnami prověřily stabilitu pojistného trhu, sílu a důvěryhodnost členských pojišťoven ČAP. Výsledky výzkumu ukázaly, že pojišťovny v této zkoušce obstály. Potvrdila to zejména vysoká míra spokojenosti poškozených domácností s průběhem likvidace škod a s přístupem pojišťoven k postiženým klientům. Povodně nijak negativně nepoznamenaly dosavadní dobrý postoj obyvatel postižených okresů k pojišťovnám.
Povodně odkryly nízkou obeznámenost klientů pojišťoven s pojistnými podmínkami a často velmi pasivní přístup občanů k zabezpečení svého majetku. Katastrofální důsledky povodní však zároveň vedly k posílení pocitu odpovědnosti, který se neprojevuje pouze deklarovaným či faktickým zájmem občanů o pojištění majetku, ale i snahou získat více informací o možnostech zabezpečení majetku formou pojištění a podrobněji se seznámit s pojistnými podmínkami stávajících smluv.