Velké říjnové účtování

… aneb jak ta krize asi dopadne? V dostatečně dlouhém horizontu budeme všichni mrtvi, zní zřejmě nejznámější věta Lorda Keynese. Co ale asi bude v tom středním, kdy naopak ještě většina z nás bude muset čelit realitě? To je otázka pro Sibylu, ještě víc však většinu zajímá, co bude za pár týdnů.

Jak bude asi pokračovat „dluhová krize“, jak se současná etapa nazývá? Co vymyslí v USA, kde za pár týdnů zas ve státní kase nebude ani dolar? Ale hlavně, co vymyslí Evropa se svou jižní periferií, zejména aktuálně s Řeckem. Tam už totiž bude státní kasa taky už v říjnu prázdná a ve srovnání s USA je na tom Řecko mnohem hůř, protože mu na trhu nikdo nepůjčí – tedy půjčil by za 60% úrok, což už je horší než sebevražedné.

Laboratoř socialismu

Původně měli Řekové dostat už v září další tranši ze „záchranného“ stamiliardového úvěru, ale výměnou za mezinárodní finanční pomoc musí Řecko plnit řadu podmínek, zejména privatizovat státní firmy a zavádět úsporná opatření s cílem snížit zadlužení. Tato opatření zahrnují například propouštění a snižování mezd ve státním sektoru i penzí či zvyšování daní, což vyvolává protesty (některých) obyvatel. Dvě největší řecké odborové centrály na protest proti novým úsporám svolaly dvě 24hodinové stávky, které se budou konat 5. a 19. října. Většina „obyčejných“ Řeků je ale na ně stále víc namíchnutá a právem, protože jim znepříjemňují život a kazí příjmy z turistiky.

Kdo za to může

Vzít na odboráře kulomety už dnes (někdo říká bohužel) není možné, ale jak jim vysvětlit realitu? Že žijí nad poměry, že zpychli a chtějí něco, na co nemají? Naštěstí již víc než rok trvající „postupný krach“ Řecka již většině Řeků ukázal, že nepřítelem není EU, ale právě „státní vyžírkové“. Každý asi slyšel o škole s 28 žáky a 40 učiteli (ti mají definitivu), anebo o vrátném ve státní ropné firmě s výplatou 180 tisíc korun.

Podmínky další tranše úvěru však Řecko nesplnilo a mezinárodní inspektoři ze země odjeli předčasně. Mají se vrátit, ale budou již spokojeni? Řecko prý učiní vše, co bude zapotřebí, aby se vyhnulo platební neschopnosti a zůstalo součástí eurozóny. Na víkendovém zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky to přislíbil řecký ministr financí Evangelos Venizelos ve snaze zmírnit nervozitu na finančních trzích. Řeči se však vedou a pivo pije.

Přijde konečně prozření?

Odklad tranše je tedy pravděpodobný, ale již začátkem října Řecku dojdou peníze. Hezky to vysvětlil Financial Times: Řecko totiž nemusí do prosince nic splácet (nemusí tedy vyhlašovat default či bankrot), ve skutečnosti „jen“ nebude mít peníze. Každému Řekovi by tedy mělo být jasné, že problémy jsou skutečně domácí! Důchodci nedostanou penzi a státní zaměstnanci gáže, v lepším případě dostanou nějaký papírek, že jim to (snad) někdo doplatí.

Na prosincovou splátku by Atény mohly vzít peníze právě z platů státních zaměstnanců a příjemců státních dávek.

Éto vaše dělo

Tedy ne kanón, ale dílo, věc, starost. Mladší asi nepamatují tuto okřídlenou mezinárodněpolitickou větičku Michaila Gorbačova, která předznamenala pád komunismu.

Podobný signál by tak mohla trojka věřitelů vyslat Řecku – tím pomůže vyvolat politický střet v Řecku mezi těmi, kdo těží z nabobtnalého a krachujícího státu, a všemi ostatními, kteří jim to musí platit.

Což bude příležitost zajistit, zda Řekové přestali svalovat své potíže na věřitele a jejich drastické podmínky, ale naopak zjistili, že nesou svou vlastní zodpovědnost.