Pro rodinu je fondové spoření přínosem

Důchodová reforma počítá se zavedením třípilířového důchodového systému: státní důchod (I. pilíř), penze z dobrovolného fondového penzijního spoření (II. pilíř) a vlastní úspory (III. pilíř). Všichni občané se budou muset rozhodnout, zda do II. pilíře vstoupí či nikoliv, toto rozhodnutí bude nevratné. 

Státní penze se nedědí

Každoročně bohužel zemře řada občanů, kteří celý život odváděli důchodové pojištění a penze se nedožijí nebo zemřou rok či dva po čerpání důchodu. Státní penze se nedědí, úmrtím nárok na státní starobní penzi zaniká. Pozůstalí mají pouze v případě splnění zákonných podmínek nárok na pozůstalostní důchody, vdovský a sirotčí. Pozůstalostní důchodu jsou však vypláceny pouze po omezenou dobu a jsou podstatně nižší než starobní důchod. V některých případech na pozůstalostní důchody ani nevznikne nárok.

Pozůstalostní důchody nejsou pro každého

V posledních letech se zpřísňují pravidla pro pobírání pozůstalostních důchodů. I „malá důchodová reforma“ přinesla několik zpřísnění. Pozůstalostní důchody tak nejsou a nebudu pro každého.

• základní výměra vdovského důchodu činí v letošním roce 2 230 Kč měsíčně (v roce 2012 to bude 2 270 Kč). Výše procentní výměry vdovského důchodu činí 50 % procentní výměry starobního nebo invalidního pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý manžel.
• základní výměra sirotčího důchodu činí v letošním roce 2 230 Kč měsíčně (v roce 2012 to bude 2 270 Kč). Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu, na který by měla nárok zemřelá osoba v době úmrtí. Osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod ve výši 40 % procentní výměry po obou rodičích.

Proč je vdovský důchod nízký?

Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského důchodu anebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši a z ostatních důchodu se vyplácí polovina procentní výměry. O tom, že vdovský důchod nemusí být nikterak vysoký, se přesvědčíme na praktickém příkladu:

• Zemřelý pan Modrý byl poživatelem starobního důchodu ve výši 12 230 Kč (základní výměra 2 230 Kč a procentní výměra 10 000 Kč). Vdova paní Modrá má svůj starobní důchod ve výši 8 230 Kč (základní výměra 2 230 Kč a procentní výměra 6 000 Kč). Jak vysoký vdovský důchod bude mít paní Modrá?

Procentní výměra důchodu zemřelého pana Modrého činí 10 000 Kč, vdovský důchod tedy činí 5 000 Kč (50 % z 10 000 Kč). Protože je procentní výměra důchodu paní Modré vyšší, tak bude paní Modrá pobírat svůj důchod v plné výši a vdovský pouze z jedné poloviny. Vdovský důchod tedy bude pouze 2 500 Kč (50 % z 5 000 Kč). Celkový důchod paní Modré bude 10 730 Kč (8 230 Kč + 2 500 Kč).

Peníze z fondu dostanou dědici

Naspořené prostředky ve vybraném penzijním fondu, tzv. II. pilíři budou stejně jako všechny vlastní úspory předmětem dědického řízení. V případě úmrtí občana před vyčerpáním naspořených prostředků, budou tyto peníze předmětem dědického řízení dle občanského zákoníku. Dobrovolným spořením do fondu je rodina více zajištěna než v průběžném systému. Na všechny prostředky naspořené během produktivního věku, které nestihne občan z důvodu úmrtí čerpat, připadnou jeho dědicům. Stejně tak v případě zvolení čerpání penze po dobu 20 let a úmrtí po 5 letech bude mít rodina nárok na nevyčerpané prostředky na 15 let.

Vlastní spoření = úspory „nepropadnou“

Zatímco tedy u státního důchodu se stává, že někteří občané čerpají v penzi výrazně více, než kolik do důchodového systému v produktivním věku vložili a někteří občané naopak dostávají výrazně méně, tak u vlastního spoření, kde můžeme zařadit i dobrovolné fondové spoření, k tomuto nepoměru nedochází. V případě nečerpání našetřených prostředků připadnou nečerpané prostředky dědicům v plné výši. Žádné peníze „nepropadají“ jako u řádných státních důchodů.