Co s těmi dluhy Evropa provede?

Kterou cestu byste zvolili – kdyby se o tom třeba vyhlásily celoevropské volby?

První možnost by znamenala výrazné propouštění státních zaměstnanců (omezení úřadů včetně armády a policie), snižování mezd a zvyšování daní, snížení důchodů i dalších sociálních dávek. V různých zemích v různém mixu, ale nepochybně by došlo k ošklivým sociálním bouřím (sobotní Řím byl jen „piknik“) až revolucím.

Třetí ještě horší

Třetí možnost s dominovým krachem bank napříč Evropou, kolapsem obchodních vztahů a zamrznutím oběhu peněz (asi i uzavírám hranic či kolkováním bankovak) nikdo nechce a vlády nepřipustí – beztak by vše dopadlo asi ještě hůř než při variantě první.

Jaký kompromis?

Někteří komentátoři si již uvědomují, že opasky lze utahovat jen velmi obezřetně (politici si to z nějrůznějších důvodů uvědomují jistě už delší dobu). Například nutit řeckého premiéra Papandrea by již byla hra s ohněm a naopak se objevuje chvála za to, co dosud „zvládá“ za cenu pouhých stávek. Přitom i politici lídrů EU (Německa a Francie) si evidentně uvědomují, že politické rozhodnutí o přijetí eura bylo možná ukvapené (a ekonomicky neracionální – alespoň v té šíři včetně „okrajových“ zemí), ale vybabrat se z toho musí opět politickou dohodou.

Náznaky „evropského řešení“

Jednání o ukončení vleklých problémů eurozóny sice potrvají ještě týden – do summitu, který se uskuteční v neděli 23. října – ale již unikly dílčí kroky, na nichž by mělo být „řešení“ postaveno. Podle zdrojů agentury Bloomberg evropské politické špičky nyní diskutují zejména o pětici klíčových politických opatření: vyřešení situace v Řecku, posílení EFSF, nový kapitál pro banky, další podpora konkurenceschopnosti a zvážení dodatků evropských smluv zajištující užší provázanost hospodářské politiky v rámci eurozóny.

Jak odepsat dluhy

V rámci řešení dluhového problému Řecka se, podle zdrojů, zvažují až 50% odpisy závazků země proti červencové dohodě o odpuštění pouze 21%, kterou preferuje Německo. Odpisy by podle zdrojů měly být doprovázeny pomocí pro banky a pokračujícími nákupy dluhopisů zemí eurozóny ze strany ECB.

Ve hře je ale i možná záruka eurozóny, že potom již nedojde ke stejnému postupu v ostatních zemích, které již požádaly o finanční pomoc. Jakýsi slib, že nedojde k bankrotu Portugalska či Irska, což by mělo obnovit důvěru investorů.

V rámci agresivnějšího návrhu by investoři směnili řecké dluhopisy za nový dluh s nižší hodnotou, ale kolaterizovaný záchranným fondem eurozóny s ratingem „AAA“. Poslední možností je restrukturalizace řeckého dluhu bez zajištění kolaterálem, tedy čistý odpis.

Co s bankami

V rámci pomoci bankám půjde o návrh, podle kterého by EFSF mohl kapitalizovat banky ze svých zdrojů – buď cestou nabývání přímých akciových podílů v určité bance, nebo cestou poskytnutí záruk za její závazky. Německo však silnětlačí na rekapitalizaci bank z národních zdrojů (vládami).

Posílení pravomocí dočasného EFSF by mohlo proběhne pravděpodobně možností zajišťovat dluhopisy, ale ve hře zůstává i přímé půjčování od ECB (což ale pravidla nepřipouštějí). Nepřímé zdroje EFSF by mohly „jistit“ bilion až 2,9 bilionu eur, což by byl právně a politicky nejschůdnější.

Rýsuje se i přesnější podoba nového záchranného mechanismu ESM –jeho start by se o rok urychlil na červenec 2012 a zahrnovat má i míru shody jen 95 či 85 % hlasovacích práv, což má do budoucna vyloučit možnost, aby drobné země (Slovensko, Finsko) blokovaly rozhodnutí.