Odliv pracovních příležitostí ze SRN zpomalily krize v Asii a turbulence ve střední a východní Evropě
Každoročně z Německa mizí na čtyřicet tisíc pracovních míst. Zahraniční investoři tuto zemi nepovažují za nejatraktivnější. Přibližně jedenadvacet procent průmyslových podniků v Německu plánuje v následujících třech letech přeložení celé nebo části výroby do zahraničí. Vyplývá to z průzkumu Německého průmyslového a obchodního sněmu (DIHT), který cituje německý ekonomický deník Handelsblatt. V letech 2000 až 2002 tak ze země každoročně zmizí na čtyřicet tisíc pracovních příležitostí.
Ve srovnání s předchozími průzkumy sice dynamika odlivu pracovních příležitostí se v poslední době snížila. V letech 1993 až 1996, kdy byl uskutečněn obdobný průzkum, považovalo odchod ze SRN za výhodný a žádoucí na třicet procent, resp. 28 procent dotázaných podniků. Pozoruhodné je, že velká část z plánů na vyvedení celých nebo částí výrob ze SRN, které byly zmiňovány před tř
emi lety, nebyla dodnes realizována.Příčinou tohoto vývoje nejsou ani tolik zlepšené podmínky v domácím prostředí, jako situace v zemích, do kterých především směřovaly německé investice. Jde zejména o změnu postojů v důsledku asijské krize, turbulencí v Rusku a celkově obtížné situace v Bělorusku a na Ukrajině. Své udělaly i špatné zkušenosti ze střetu s jinými kulturami, mentalitou a přístupem k práci, zejména ke kvalitě. Němečtí podnikatelé si stěžují také na dlouhé byrokratické procedury, korupci a ne
spolehlivost právních systémů cílových zemí.V Německu došlo v poslední době ke zkrácení povolovacích řízení. Ovšem přesto si na 26 procent dotázaných, především ze sektoru dopravy, stěžuje, že překážkou jejich aktivitám doma a důvodem úvah k jejich přenesení do zahraničí je stále ještě příliš mnoho povolovacích řízení. To je dvakrát větší podíl než před třemi lety.
Hlavní důvod, který byl v minulých letech uváděn jako nejčastější pro odchod do zahraničí, tedy mzdové náklady, byl poněkud relativizován tím, že v důsledku slabé konjunktury byly mezi zaměstnavatelskými a zaměstnaneckými svazy uzavírány "daleko umírněnější" mzdové dohody. Právě mzdové tarify byly nejčastěji jmenovanou příčinou úvah o přenesení aktivit mimo Německo. Druhým nejčastěji uváděným důvodem k odchodu je vysoké daňové zatížení podniků spojené také s dalšími odvody.
Pokud jde o budoucnost, konstatuje průzkum DIHT, německé firmy považují jihovýchodní Asii za stále nejistý terén přes výrazné hospodářské oži
vení po dvou krizových letech. Nicméně tendence k odchodu bude pokračovat. K podnikům z výrobní sféry se stále častěji připojují i obslužné obory. Jde především o firmy zaměřené na zpracování dat, veletržní či výstavní obory a dokonce právnické kanceláře. Podniky z těchto oborů uvádějí jako důvod k přenesení alespoň části aktivit do zahraničí to, že jsou nuceny doprovázet své klienty a zákazníky z výrobní sféry.Nyní jde především o to, zda po jistém útlumu zájmu o přenesení aktivit do zahraničí dojde k dalšímu nárůstu nebo naopak. Podle DIHT to do značné míry závisí na tom, do jaké míry se podaří přizpůsobit hospodářskou politiku aktuálním trendům, zejména tvrdší mezinárodní konkurenci, která se projevuje mimo jiné i v boji o zahraniční investory. V tomto ohledu si SRN zatím nestojí nij
ak dobře. Projevuje se to také tím, že přes zvýšenou citlivost německých firem vůči nejistotám v cílových zemích nedošlo dosud ve významnějším měřítku k návratům.Střední a východní Evropa je cílem zejména pro malé a střední podniky. Firmy této velikosti dávají přednost pohraničním oblastem. Jejich chuť pustit se do vnitrozemí sousední země podle průzkumu DIHT výrazně klesá s rostoucí vzdáleností od hranic.
Zdroj: HN z 15. 12. 1999