Novelu zákona o hospodářské soutěži prosazují ve sněmovně poslanci ČSSD. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže by podle vlády měl nově sledovat také zneužívání ekonomické závislosti na maloobchodním trhu. Tou se míní požadavky velkých obchodních řetězců na snižování cen u svých dodavatelů (většinou zemědělských podniků), kteří je v důsledku malé ekonomické síly, a tím slabé vyjednávací p
ozice, nemají šanci odmítnout. Protože by ztratili naději na odbyt, jsou často nuceni přistoupit na viditelně nerovné podmínky, které se týkají například lhůt a místa dodání, lhůt splatnosti, reklamací a záruk. Přenášení nákladů na dodavatele pak dovoluje snížit i ceny pro spotřebitele. Úřad by při rozhodování vycházel hlavně ze zhodnocení podílu na trhu a požadovaného plnění obchodních podmínek a vyměřoval by pokuty. Opatření má být namířeno především proti společnostem se "silným finančním zázemím", které přímo či nepřímo kontrolují obrat vyšší než 2 miliardy korun ročně.Zákonnou úpravu nyní v Poslanecké sněmovně prosazují zástupci ČSSD v čele s předsedou hospodářského výboru Františkem Brožíkem. S největší pravděpodobností mohou počítat s podporou KSČM i KDU-ČSL. Lidovecký předák Miroslav Kalousek proti záměru vlády nic nenamítá a tvrdí, že i liberální doktrína předpokládá svobodu v rámci přísně stanovených pravidel. Nepůjde sice o žádný všelék, ale přece jen by mohlo jít o jasný signál politické vůle, ž
e dominantního postavení na trhu nelze zneužívat. Zástupci liberálních stran jsou opatrnější - změkčující připomínky k vládnímu návrhu předložil jak Zdeněk Kořistka (US), tak Karel Sehoř (ODS). Podle něj je předloha příliš regulativní a navíc i existuje dokument z doby založení EU, podle kterého by se nemělo bránit aktivitám směřujícím k modernizaci a lepšímu uspokojování spotřebitelů. Problémem prý také je formulační vágnost, která nakonec svěří příliš široké pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Odpůrci novely hovoří otevřeně o šikanování obchodních řetězců, vláda oponuje, že konečné slovo stejně bude mít soud.Místopředseda kabinetu pro legislativu Pavel Rychecký připomněl, že problematika ekonomické závislosti není upravena právem EU a zůstává vyhrazena národním legislativám. Také Evropský soudní dvůr ve svém precedenčním rozhodnutí konstatoval, že národní předpisy omezující nebo zakazující některé obchodní praktiky nejsou na překážku obchodu mezi členskými státy. Musejí se ale používat pro vš
echny příslušné obchodníky operující na daném území a nějakým způsobem (de facto i de iure) ovlivňovat prodej domácích výrobků i stejných výrobků z členských států.Zdroj: HN z 16. 12. 1999