Koukněte na opici a zapomeňte na dluhy

Víkend se blíží. Dovolujeme si odlehčit naše jinak strohé zpravodajství páteční glosou.

    Pražskou zoo během letošního roku navštívilo už 1 300 000 lidí. Což je rekord. Vloni to bylo o několik tisíc návštěvníků méně. Ovšem podívat se v Praze na opice není zrovna levná záležitost. Když se rozhodnete vzít do metropolitní zoo celou rodinu, zaplatíte 450 korun plus 100 korun parkovné na jeden den. Pokud se chcete svézt lanovkou, přičtěte 80 korun a za vyhlídkový vláček dalších 80. A nezapomeňte ještě na svého psa, který pokud chce jít do zoologické zahrady s vámi, bude muset zaplatit 20 korun. Takže celkem vás takový „zoologický“ výlet i s párky v rohlíku vyjde na osm stovek. Otázkou je, proč 1 300 000 lidí šlo v období ekonomické nestability do pražské zoo a nebylo jim líto vyhodit pár stovek za pohled na papoušky a trkající kozy.

     Americký ekonom James Buchanan napsal několik prací, které popisovaly „emocionální rozklad“ člověka jako výsledek neustálého finančního tlaku ze strany společnosti. Jinými slovy, podle Buchanana se v období dlouhodobé hospodářské krize (potažmo individuální zadluženosti) dostáváme do takové míry stresu, že se jakoby „emočně rozkládáme“ neboli přestáváme vnímat, co je opravdu důležité. V České republice máme pro tento proces máme podmínky. Jenom během září stoupla zadluženost českých domácností o 4,4 miliardy korun. Celkově tedy dluh dosáhl 1,096 bilionu korun.

     James Buchanan svou práci o emocionálním rozkladu vydal v roce 2009. Ve stejném roce se objevuje článek amerického psychologa Jamese Smitha o zázračném vlivu zvířat na vystresované lidstvo. „Pohlaďte svého psa pětkrát denně a je to přesně 1825 uzdravujících dotyků za rok. A nebo pozorujte svou kočku pět minut každý den a máte 1825 léčivých minut ročně,“ píše ve svém článku Smith. Tím se vysvětluje těch 55,7 miliónů psů a 52,2 miliónů koček, které si žijí svůj americký sen v amerických domácnostech. Smith ale nebyl se svým postřehem první. Už v roce 1792 se zakrslý králík využíval v sanatoriích s mentálně postiženými dětmi pro usnadnění komunikace mezi pacienty a lékaři. Po druhé světové válce zase používali doktoři v amerických nemocnicích domácí zvířata jako pomůcku pro rychlejší zotavení válečných veteránů. James Smith každopádně jakoby vytušil, že v současnosti potřebují zadlužení Američané pejsky víc než kdykoli před tím.

     U nás máme 2 350 521 psů,10 351 654 koček a 15 zoologických zahrad. Potřebujeme se také vyrovnávat s „emocionálním rozkladem“. Jen si vezměte, na co asi myslí průměrný Čech, když vchází do zoologické zahrady? Třeba na to, že neměl být učitelem, protože příští rok klesnou státním zaměstnancům zase platy. Nebo, že ta hypotéka byl hloupý nápad a ten drahý mixér na splátky ještě hloupější. Zatímco se zaobírá takovými vážnými problémy, vejde do pavilonu opic. Tam se Moja houpe na provaze a za letu ocucává mrkev. Vedle sedí její taťka Richard a vytahuje mamce Kijivě vši z hlavy. A najednou je všechno jedno. Zmizí hypotéky, zmizí dluhy, zmizí Nečasův výrok, že propad ekonomiky bude příští rok ještě větší.