V jaké výši a co by mělo krýt, je část první, jak se vyhnout posílání příliš velké sumy, kterou už nikdy neuvidíme, je další, neméně důležitá otázka.
Princip pronájmu
Na oba dva body je odpovědí pojištění na smrt s klesající pojistnou částkou. Úmrtí živitele zpravidla znamená, že rodina přijde o prostředky, se kterými počítala mimo jiné i pro splácení úvěru a zajištění dětí. Pojistná částka na smrt by tedy měla krýt jak výši dluhu, tak by měla umožnit i dětem vystudovat a postavit se takříkajíc na vlastní nohy. Pokud si ale dnes půjčíme např. 1 milion Kč na bydlení, každý rok se bude částka, kterou budeme muset ještě doplatit, snižovat. Stejně tak částka, která bude potřeba k tomu, aby děti vystudovaly, bude rok od roku menší. Pokud např. je našemu dítěti 10 let budeme ho muset nejspíše živit kratší dobu, než pokud je mu 20 let.
Pojištění prakticky funguje na principu pronájmu. Platíme pojišťovně nájemné za jistotu, že když budeme potřebovat, máme k dispozici částku, která udrží náš životní standard. Pokud si tuto situaci představíme na pronájmu bytu, znamená to, že máme např. rodinu, a tak platíme nájem 15.000,- za byt 4 + 1. Děti však vyrostou a najednou jsme v něm sami. Využíváme už pouze 2 místnosti plus kuchyň, ale stále platíme velikost 4 + 1. Zatímco bychom tedy mohli měsíčně přicházet pouze o 10.000,- posíláme o 5.000,- Kč více za prostor, který nevyužíváme.
Praktický příklad pro tříčlennou rodinu
Pro ilustraci si představme tříčlennou rodinu, v níž se novomanželům, kteří pobírají průměrnou hrubou mzdu 23.984, - Kč, zrovna narodil syn a půjčili si 1 milion Kč na bydlení na dobu 30 let. Měsíční splátka úvěru činí 10.000, - Kč . Pokud by jeden nebo druhý z nositelů příjmu zemřel, pobírala by rodina přibližně 7. 119,- Kč vdovský a 6.141,- Kč sirotčí důchod. Celkové náklady na syna až do jeho 26 let spočítali manželé na 1.200.000,- Kč. Rodina se rozhodla nespoléhat na případnou pomoc od státu a nebýt závislá na podpoře. Celková potřebná částka na krytí je tak 2.200.000,- Kč. Rodina má k dispozici produkt, u kterého je možné využít krytí na smrt jak s pevnou, tak s klesající částkou.
Tabulka: Klesající vs. pevná složka
Krytí s klesající složkou | Krytí s pevnou složkou |
|
---|---|---|
Doba placení | 30 let | 30 let |
Klesající částka | 1 700 000,00 Kč | 0,00 Kč |
Pevná částka | 500 000,00 Kč | 2 200 000,00 Kč |
Krytí celkem | 2 200 000,00 Kč | 2 200 000,00 Kč |
Cena měsíčně | 804,00 Kč | 1 331,00 Kč |
Úspora měsíčně | 527,00 Kč | 150 Kč |
Úspora za dobu placení | 189 720,00 Kč | 170 Kč |
Pozor na úroky
V souvislosti s klesající pojistnou částkou je potřeba uvědomit si jednu důležitou skutečnost. Částka, která klesá, se snižuje o poměrnou část každý rok. Pokud například necháme krytí na 1 milion klesat po dobu 10 let, znamená to, že každý rok se bude krytí o 100.000,- snižovat. Zpočátku splácení dluhu však většina měsíční splátky nesnižuje jistinu, to co jsme si reálně půjčili, ale úrok, který musíme přeplatit. Může tedy dojít k tomu, že částka k doplacení dluhu bude vyšší než naše krytí. Toto je nicméně otázka konkrétních úvěrů s jejich obchodními podmínkami a možnostmi předčasného splacení. Pokud bychom totiž měli možnost úvěr bez sankcí splatit předčasně, mohli bychom se výraznému přeplatku na úrocích vyhnout. Některé finanční instituce také umožňují využít produkt, v němž výše krytí zpravidla přesně kopíruje výši nesplacených závazků. Tato možnost však znamená, že pokud by došlo ke smrti, částka poputuje přímo na účet věřitele nikoli dlužníka, a tak není možnost, aby se pojištěný například rozhodl, že peníze potřebuje nyní a úvěr splatil například až za rok.