Největší rizika finanční negramotnosti – předlužování a nízká schopnost odpovědně hospodařit s osobními financemi

Shoda panuje také v pojmenování největších rizik spojených s dopady finanční negramotnosti dospělé populace - jsou jimi předlužování a nízká schopnost odpovědně hospodařit s osobními a rodinnými financemi.

Pro Vysokou školu ekonomickou v Praze a Citi Foundation průzkum realizovala společnost STEM/MARK. Kvalitativního šetření se zúčastnili zástupci 15 institucí, které v České republice realizují významné projekty v oblasti finančního vzdělávání. Průzkum byl realizován pro odbornou konferenci Jak správně finančně vzdělávat dospělé (www.finance-edu.cz). Terénní práce proběhly na přelomu září a října 2011 v Praze, Kladně a Brně. Na přípravě průzkumu po odborné stránce participovalo Ministerstvo financí za podpory České národní banky.

„Finanční gramotnost je dnes velmi populární, hovoří o ní kde kdo. Proto je tolik potřebné, aby vznikaly projekty, které povedou skutečně k jejímu zvýšení a nikoli takové, které svojí formou či obsahem spíše odradí nebo budou dokonce zavádějící,“ říká doc. Ing. Petr Dvořák Ph.D., děkan Fakulty financí a účetnictví na VŠE a dodává: „Potřebná úroveň finanční gramotnosti je diferencovaná dle různých sociálních, příjmových či věkových skupin. Nezbytná je však pro všechny a každý by si měl uvědomit, že může zásadním způsobem – ať již v pozitivním či negativním smyslu – ovlivnit jeho život.“

Dospělé populaci se přitom v projektech finančního vzdělávání věnuje nejméně pozornosti. Podle respondentů průzkumu VŠE a Citi Foundation by mělo být finanční vzdělávání aktivně řešeno nejen v dětském věku v rámci školní výuky, kde už je dnes patrný pokrok, ale také formou osvěty mezi dospělými a specifickými sociálními skupinami, například nezaměstnanými, kde je naopak v důsledku absence finančního vzdělávání ve školách v minulosti největší deficit. U dospělé populace je ovšem finanční vzdělávání současně nejtěžší, protože často získávají motivaci ke zvýšení finanční gramotnosti až ve chvíli, kdy již řeší nějaké problémy. To už je ale většinou velmi pozdě, mnohem efektivnější je vzdělávání preventivní. „Cílem finančního vzdělávání není vychovávat finanční experty, ale vybavit občany základními znalostmi a dovednostmi, které jim umožní rozhodovat se ve světě osobních financí efektivně a odpovědně,“ doplňuje Dušan Hradil, předseda Pracovní skupiny pro finanční vzdělávání při Ministerstvu financí.

Vzniká řada projektů, je však třeba hlídat jejich kvalitu
Odborníci zaměřující se na finanční vzdělávání dospělých, které průzkum oslovil, míní, že zvýšit finanční gramotnost mohou pouze dlouhodobé a konzistentní projekty finančního vzdělávání. Projekty mohou mít různou formu, důležitý je dobrý nápad, jako úspěšné se jeví projekty stavící na praktických zkušenostech lidí, které vedou k vytváření a rozvíjení zodpovědného přístupu k osobním a rodinným financím.  Průzkum ukázal, že takové projekty existují a na konferenci budou i některé z nich prezentovány. Také je vhodné využít i zkušeností ze zahraničí. Na druhé straně vzhledem k tomu, že téma finančního vzdělávání je dnes považováno za „moderní“, vznikají i projekty účelové, které jsou zpravidla jednorázové a příliš efektu nepřináší. V této souvislosti se někteří odborníci domnívají, že finanční vzdělávání potřebuje mít nastavena jasná pravidla, řada z nich by uvítala nástroje pro evaluaci finančního vzdělávání a měření efektivity jednotlivých projektů. To by mělo zabránit tomu, aby nebyly vynakládány prostředky, ať již veřejné či soukromé, na projekty, jejichž přínos je pochybný.

Banky jsou ve finančním vzdělávání nejaktivnější
Respondenti poukazují také na to, že většina projektů v oblasti finančního vzdělávání v ČR je iniciována nebo finančně podporována bankami či jinými finančními institucemi. Větší část respondentů považuje tento jejich přístup za logický a smysluplný, zejména v souvislosti s tím, že i pro banky jsou vzdělaní klienti, s kterými je možné navázat dlouhodobou a oboustranně prospěšnou spolupráci, žádoucí.
Část respondentů však nabádá k obezřetnosti. Poukazuje na skrytou propagaci úvěrových produktů a dalších služeb těchto institucí. Většina odborníků ve svých úvahách rozlišuje mezi zavedenými seriózními bankami a menšími a méně důvěryhodnými finančními institucemi, jejichž obchodní strategie a podmínky jsou pro občany s nízkou finanční gramotností nejvíce nebezpečné. Všichni odborníci se shodují na tom, že banky by měly pracovat na maximální transparentnosti, jednoduchosti a srozumitelnosti smluv, popřípadě jejich vysvětlení, a minimalizovat nátlak na zákazníka.

Konferenci Jak správně finančně vzdělávat dospělé pořádala dne 25. Listopadu 2011 Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví. Záštitu nad ní převzalo Ministerstvo financí, partnerem byla Česká národní banka a akce se konala za finanční podpory Citi Foundation.

Mediálními partnery konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé byly: Bankovnipoplatky.com, ČRo 1 – Radiožurnál, Hospodářské noviny, Finance.cz, Finanční noviny.cz a Měšec.cz.

- - -
Více informací naleznete na stránkách www.finance-edu.cz