Evropa zatí
m jen velmi zvolna vykročila po cestě z důchodové krize, do které ji žene stárnoucí společnost. Na čím dál větší zástupy důchodců pracuje, a tedy platí pojištění, čím dál méně lidí. To stahuje penzijní systémy do hlubokých propadů. S výjimkou Švédska se dosud žádná ze zemí Evropské unie neodhodlala k zavedení povinného pojištění na soukromé penzijní účty. Tento systém naopak před nedávnem odstartoval za podpory Světové banky v sousedním Polsku a Maďarsku.Do fondů si již deset let povinně spoří také Švýcaři a před časem přijalo tento systém také Lotyško. Další země tak řeší nepříznivý vývoj důchodů zvyšováním věku pro odchod do penze, vyššími platbami sociálního pojištění či daňovým zvýhodněním dobrovolného pojištění. "Většina států se snaží tyto kroky nejrůzněji kombinovat," říká Jiří Král, ředitel odboru sociálního pojištění na ministerstvu práce. Ještě nedávno mezinárodní instituce, především Světová banka, doporučovaly většině zemí zavést vedle průběžného státního systému a dobrovolného připojištění také
povinné spoření na penzi do soukromých fondů. "Nyní už názory na to, jak penzijní krizi řešit, nejsou tak jednotné," říká ekonom Patria Finance Ondřej Schneider.Diskusi rozvířila studie bývalého hlavního ekonoma Světové banky Josepha Stiglitze, který v ní upozornil, že penzijní reforma cestou povinného spoření do soukromých fondů nemusí být vhodná pro všechny země. "Je velmi nefér doporučovat univerzální modely, když každý stát má jiné tradice a jiné možnosti," míní Stiglitz. V případě transformujících se
ekonomik upozorňuje na nejistotu v bankovním sektoru, která není ideálním prostředím pro povinné spoření do soukromých fondů. "Ani Evropská unie není jednoznačným příznivcem povinného spoření do fondů," říká Král. O tom, že by si zaměstnanci museli odvádět část pojištění do soukromých fondů uvažuje německý kancléř Gerhard Schröder.Před časem oznámil, že v roce 2004 by mohli zkusit povinně do fondů směřovat půl procenta příjmů s tím, že postupně by se tato hranice zvýšila až na 2,5 procenta. Stále by však dominoval průběžný státní systém. Propady na důchodových účtech se většina zemí snaží zmírňovat také zvyšováním hranice pro odchod do důchodu. Oddalování penze až za 65. rok života se v Evropě pomalu stává běžným standardem. V tuzemsku je zatím schváleno z
výšení na hranici 62 let u mužů a o rok méně u žen. A ač to současní vládní politici zatím nepřipouštějí, připravuje se v jejich odborných týmech další oddálení penzijního věku. To je však zatím, spolu se státní podporou dobrovolného připojištění, téměř jediný konkrétní krok na poli domácí penzijní reformy.Zdroj: MF Dnes z 16. 12. 1999
Hledají se pozorní čtenáři, kteří mají automobilové detaily v malíčku. Zvládnete tento kvíz?
Seat Leon slaví čtvrt století existence. Zažil slávu a okruhové závody, teď ve své původní podobě čeká na konec existence
Druhá generace ještě populárnější: nedostatkový Barkas 1000 byl v Československu fenoménem
Jaguar se stal terčem hromadného posměchu. Vysmívá se mu Elon Musk i automobilka MG
Koncepty a předporudkční auta dokážou být hodně nevšední a originální. Poznat jejich výrobce bývá obtížné, dokážete to?
