Lidé jsou v úvěrech rozvážnější, exekucí ale přibude

Úvěry domácnostem se v roce 2008 meziročně zvýšily o více než 140 miliard korun, zatímco o rok později byl růst pomalejší, ve výši padesáti miliard. Za tímto poklesem stojí neschopnost domácností dále se zadlužovat a také vyšší obezřetnost poskytovatelů půjček.
Přesto poskytly bankovní subjekty, tedy ty s bankovní licencí, na úvěrech v roce 2009 téměř o sedmnáct miliard korun více v porovnání s předcházejícím rokem. Naopak nebankovní poskytovatelé bez licence zaregistrovali pokles o bezmála třicet miliard. Tyto dva rozdílné trendy pokračují i v roce 2010.

V důsledku krize ubírá na velikosti i objem nově poskytnutých úvěrů. Dočasné zpomalování zadlužení ale nejspíše nezabrání dlouhodobému trendu zvyšování zadluženosti a bude proto důležité zesilovat také finanční gramotnost obyvatelstva.

Úvěrů v selhání bude přibývat 

S rostoucí zadlužeností domácností stoupá i počet spotřebitelských úvěrů v selhání, tedy půjček nesplacených déle než devadesát dnů. Ke konci roku 2010 činil jejich podíl u bankovních institucí asi dvanáct procent a u nebankovních devatenáct. Letos v září se vyšplhala částka za úvěry v selhání na více než 24 miliard korun a dá se očekávat, že vzhledem k současné ekonomické situaci bude tato suma dále narůstat.

Nadměrné zadlužování způsobuje i růst počtu případů osobních bankrotů. Během října tohoto roku bylo podáno přes 1500 insolvenčních návrhů na fyzické osoby, což je o padesát procent více než v tu dobu loni.

Návrhů by mělo být o polovinu méně

V roce 2008 byly evidovány necelé dva tisíce insolvenčních návrhů a o rok později už to bylo přes čtyři tisíce. V minulém roce se pak jejich počet přehoupl přes deset tisíc. Podle mezinárodního srovnání ČNB by mělo množství návrhů dosahovat osmi až devíti tisíc ročně, tedy zhruba 700 měsíčně, což je o polovinu méně než byl výše uvedený stav v říjnu.

Očekává se, že insolvenčních návrhů bude dále přibývat a stejný trend lze předpokládat i u žádostí o oddlužení. Ty přichází v úvahu, pokud fyzické osoby nemohou dostát svým závazkům a probíhají buď formou zpeněžení majetku dlužníka, nebo jako povinnost uhradit věřitelům na základě splátkového kalendáře během pěti let alespoň třicet procent dluhu. Na osoby, které nejsou schopny řešit situaci oddlužením, se pak vyhlašuje konkurz.

Komplikace při oddlužení také mohou způsobit různé poradenské společnosti, které nabízejí zdánlivé vylepšení stávajícího nebo vyřešení nového splátkového kalendáře. Celkově pak ale dlužník zaplatí za úroky a poplatky více než u původního úvěru.

Dluží především mladí a penzisté

Nepříznivou situaci v ekonomice potvrzuje i počet exekucí, který loni činil 700 tisíc, z toho se v 500 tisících případů jednalo o fyzické osoby. Jde sice o meziroční pokles, avšak očekává se, že letos bude číslo vyšší.

Dlužníci jsou nejčastěji ve věku 20 až 35 let nebo důchodci, přičemž mnohdy jde o občany se základním vzděláním a nižším sociálním postavením. Přes osmdesát tisíc českých penzistů má exekuci na své důchody a jejich množství každoročně roste.

Asi u třetiny nařízených exekucí v ČR jde o dluhy v řádu několika stokorun například za pokuty policistům nebo dopravnímu podniku, penále zdravotním pojišťovnám či poplatky obcím. Důchodci se zároveň často upisují podvodným prodejcům, což také znamená budoucí finanční závazek.

ČNB nyní předpokládá tři scénáře vývoje zadlužení, z nichž nejoptimističtější očekává větší dynamiku v oblasti půjček až v roce 2012. O něco pesimističtější je předpoklad návratu do recese a při nejhorším banka počítá se ztrátou důvěry. V obou případech by dynamika zadlužování v delším časovém výhledu klesla.

Klást důraz na „rozumné“ zadlužování je tedy v současnosti velmi důležité. Dlužníci by měli myslet nejen na okamžitý užitek z produktu, který si za půjčené peníze koupí, ale především na dopady úvěru na domácí rozpočet, a také důsledky případné situace nesplácení.