Mnozí výrobci léčiv okamžitě zareagovali na snížení úhrady léků z veřejného zdravotního pojištění tím, že šli dolů s jejich cenou.
Pacienti musejí od 1. ledna příštího roku počítat s tím, že u některých léčiv - dosud plně hrazených ze zdravotního pojištění - budou doplácet. Za jiné naopak vydají v lékárně z peněženky méně peněz než dříve. Léčivých přípravků, u nichž kategorizační komise Ministerstva zdravotnictví (zástupci lékařských společností, zdravotn
ích pojišťoven a pacientů) rozhodla o snížení úhrady z veřejného pojištění, a tím o vyšším doplatku pacientem, je asi osm set."Neznamená to ovšem, že u všech tato změna dopadne negativně na pacienta. Víme od Všeobecné zdravotní pojišťovny, že řada výrobců už na rozhodnutí o poklesu úhrady léku z veřejného zdravotního pojištění zareagovala snížením ceny svých výrobků," vysvětlil vedoucí oddělení regulace léčiv Ministerstva zdravotnictví (MZ) Michal Prokeš. Jako příklad uvedl antirevmatika obsahující diclof
enac. Dosud je plně hrazeno asi 25 přípravků s touto účinnou látkou. Po 1. lednu by pacienti u poloviny z nich dopláceli. Odezva výrobců, kteří šli u těchto léků s cenou dolů o stejnou částku, o jakou byla snížena úhrada ze zdravotního pojištění, způsobila, že oněch 25 antirevmatik bude opět bez doplatku.Omezování plně hrazených léků je reakcí na předpokládanou situaci ve výběru zdravotního pojistného. "Pro rok 2000 je odhadován růst tohoto výběru jen o minimální částku, což bude mít za následek jen nepatrné zvýšení sumy peněz určené k úhradě zdravotní péče z veřejného pojištění," uvedl Prokeš. Aby zůstala zachována rovnováha mezi výdaji na léčivé přípravky a výdaji na ostatní druhy zdravotní péče, bylo podle něho nutné přijmout u léků další regulační opatř
ení.MZ se snaží omezit zbytné výdaje na léčiva. "Všechna nemusí být plně hrazena, je však vhodné zachovat plnou úhradu u těch, bez nichž by kvalita léčby poklesla a která k sobě nemají alternativu," řekl Prokeš. Kategorizační komise, která stanovuje čtyřikrát ročně přípravky, které budou plně hrazeny ze zdravotního pojištění, a výši finanční úhrady jednotlivých léčivých látek, se tentokrát soustředila na nákladově největší položky, což jsou především léky na srdce, na vysoký tlak, na snižování cholestero
lu apod."Například u léků na vysoký tlak bylo poněkud zúženo spektrum plně hrazených přípravků, aniž by však byla ohrožena léčba. Má třeba ubýt betablokátorů, na něž pacient nic nedoplácel. Důležité skupiny těchto léků však zůstávají dál plně hrazeny," sdělil Prokeš. Navíc nelze podle něho s jistotou tvrdit, že pacient se bude na úhradě některých betablokátorů v příštích měsících finančně podílet, když výrobci uvedených léčiv svou cenovou politikou třeba zasáhnou ve prospěch peněženky nemocných.
Jako příklad léčivého přípravku, u kterého bude pacient od ledna doplácet méně než dosud, uvedl Prokeš lék na migrénu Migpriv.
Kdyby lékaři v příštím půl roce předepsali takové množství léků a v takovém spektru jako v loňském 1. pololetí, ušetřila by se zásluhou právě zaváděné regulace půl miliarda korun v nákladech na léčiva. S tím se však nedá počítat. Celosvětově totiž podle Prokeše trvá trend předepisování dražších léků na úkor levnějších. Meziročně stoupají náklady na léky o 5 až 12 procent. Letošní odhad pro
ČR je nárůst proti roku 1998 o něco přes 6 procent. Vloni dosáhly tyto výdaje 33 miliard korun, z toho léky na recepty činily 24 miliard.Důležité je proto využívat všechny možnosti ke snížení nákladů na léky. "Je nutné podporovat například účelné předepisování léčiv. Ve vyspělých státech si už spočítali, že zdravotní pojišťovny vynakládaly obrovské peníze kvůli tomu, že lékaři pacientovi předepsali buď nevhodnou kombinaci léčiv, nebo nevhodné dávkování. U nás máme v účelné farmakoterapii ještě značné rez
ervy," upozornil Prokeš.Zdroj: HN z 21. 12. 1999