Klíčové slovo: Zateplení (1.díl)

Vedle těchto základních parametrů systém obvykle, aniž si to jako laici uvědomujeme, zajišťuje teplotu povrchů vnitřních konstrukcí nad úrovní rosného bodu, zamezuje tak vzniku kondenzace, rosení a plísní, případně ovlivňuje přenos vlhkosti ve vzduchu i v konstrukci domu.

Splnění všech výše uvedených požadavků je jako spojité nádoby propojeno s vlastnostmi obvodového pláště a výplní otvorů. O obou prvcích jsme již několikrát v našem seriálu hovořili, oknům a dveřím se budeme věnovat ještě v příštím díle. Přesto si neodpustím základní poučku týkající se kvality obvodového pláště i při rekonstrukci ještě jednou zopakovat: "Zateplovat, zateplovat, zateplovat...!" A na kvalitě oken také nešetřit.

Opakování základů fyziky

Obvodovými stěnami uniká 20 - 25 % tepla, střechou 15 - 20 %, podlahou 5 -10 % a výplněmi otvorů dokonce 30 - 40 %. V běžném rodinném domě je topný systém dimenzován tak, aby zajistil pokrytí ztrát tepla větráním, prostupem konstrukcemi a zároveň většinou i ohřev vody a zajistil již zmíněnou teplotní pohodu - stav, kdy se člověk cítí příjemně. Normová vnitřní teplota je v současnosti požadovaná pro obytné místnosti 20°C, pro koupelny 24°C, chodby a pomocné prostory 15°C. Tyto informace cíleně adresuji zejména našim půvabnějším polovičkám, které jsou obvykle citlivější na změny teploty. Nespokojí-li se s normovými hodnotami, není nic snazšího než do výpočtu zahrnout již ve fázi projektu teploty vyšší. Každá legrace však něco stojí a platí, že přetápění o 1°C více znamená zvýšení provozních nákladů asi o 5 - 7 %.

Uvažujeme-li relativní vlhkost ve výši 50 %, činí teplota rosného bodu asi 13°C. Klesne-li teplota povrchu například vlivem chybně navrženého a realizovaného vytápění pod tuto úroveň, dochází ke kondenzaci vlhkosti s již popsanými negativními projevy, obvykle v místech nadpraží oken, v koutech a za nábytkem u obvodové stěny. Teplo se šíří prouděním (tekutiny v trubce), sáláním (z povrchu na povrch materiálu) a vedením (konstrukcí, například stěnou). Lidský organismus je "vyprojektován" tak, že je pro něj fyziologicky důležitý pocit tepla od nohou - to bychom měli mít při výběru otopné soustavy stále na paměti. Stejně tak jako zabránit chladu v zimě musí správně navržený projekt zajistit teplotní stabilitu místností i v létě a na to se často i přesto, že to závazná ustanovení normy vyžadují, zapomíná. V praxi to znamená vyloučení stavu, kdy dochází k přehřívání prostoru, obvykle v podkroví.

Připraveno ve spolupráci s časopisem