Zateplení: Kotel vybírejme pečlivě (4.díl)

03.12.2003 | , Dům a zahrada
BYDLENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

V principu sestává prakticky každý otopný systém ze čtyř prvků: místně podmíněného zdroje energie (topného média), regulovatelného zdroje tepla (například kotle), vnitřního rozvodu a obvykle opět regulovatelných topných těles.

Pro každý dům lze většinou nalézt několik variant technických řešení v různých cenových relacích s rozdílnou finanční návratností. Je to natolik specifická záležitost, že korektní odpověď nalezneme pouze u nezávislého odborníka. Variantní zpracování vytápění již nekryje standardní honorář architekta a je proto třeba se na něm dohodnout zvlášť. Ale věřte, že vložené prostředky se skutečně vyplatí...

Vzhledem k podnebí jsou u nás nejrozšířenější a dostatečně známé klasické teplovodní systémy. Obvyklými palivy jsou (řazeno podle provozních nákladů na běžný rodinný dům vzestupně) kusové dřevo a dřevěné pelety, uhlí, zemní plyn, akumulační elektřina, dálkový rozvod z teplárny, elektrické přímotopy, propan, lehké topné oleje.Více než polovina domácností je vybavena kotlem na zemní plyn. Na trhu je nepřeberná nabídka značek. Provedení jako turbokotel nepotřebuje samostatný komín a je možno ho odvětrat za stanovených podmínek přímo do fasády. V kombinovaném provedení ohřívá zároveň teplou vodu. Někteří výrobci dodávají ploché modely zabudovatelné beze zbytku do stěny. Relativní, stále zdokonalovanou novinkou jsou kondenzační kotle s účinností přes 100%, využívající navíc tepla spalin odcházejících do komína. S přechodem na nízkoenergetické stavění, a toho lze dosáhnout i při rekonstrukci, začíná být na trhu nedostatek kotlů o malém výkonu 5 - 15 kW konstruovaných původně pouze pro tento výkon. Ekonomického provozu totiž kotle dosahují při provozu na asi 80 % kapacity. Navazující topná teplovodní soustava potom nejčastěji sestává z klasických radiátorů, z topných "hadů" v podlaze, nebo, a to je provozně nejúspornější varianta, z vhodné kombinace obou systémů. K podlahovému topení, ke kterému mimochodem existuje stále řada kontroverzních názorů, si přesto neodpustím malou poznámku: velmi často je předimenzované. Poznáme to podle toho, že počítá s větším topným výkonem než 100 W/m2 (s výjimkou koupelen). Povrchová teplota nášlapu podlahy pak překročí hygienickou normou povolenou maximální teplotu 29°C a u vnímavějších jedinců může docházet k nepříjemným pocitům, zdravotním potížím, může se poškodit i podlahová krytina.

Připraveno ve spolupráci s časopisem   


 

Autor článku

Josef Smola  

Články ze sekce: BYDLENÍ