Jak vysoká je v Česku kupní síla průměrné mzdy?

Průměrná mzda je v Česku je při porovnání nominálních hodnot podstatně nižší než v nejvyspělejších zemích OECD jako jsou Norsko, Lucembursko nebo Dánsko. Zboží a služby jsou však v Česku levnější.

Přestože jsou všechny členské země OECD ekonomicky vyspělé země, jsou i mezi nimi značné rozdíly. Nejčastěji se životní úroveň porovnává dle výše průměrné mzdy. Toto porovnání je potřeba provádět opatrně, protože ve všech zemích se liší ceny zboží a služeb. Nejvíce potom se liší výdaje na bydlení (včetně energií a vody), které tvoří nejvýznamnější výdajovou položku všech domácností. Průměrná mzda v paritě kupní síly cenové rozdíly zachycuje, jedná se o přesnější porovnání. U průměrné mzdy v paritě kupní síly jsou rozdíly mezi bohatšími zeměmi OECD a chudšími zeměmi OECD nižší.

V paritě kupní síly jsou rozdíly nižší

Průměrná mzda ve Švýcarsku činí 81 479 $ (údaje jsou za rok 2010) a v Mexiku 6 629 $. Průměrná nominální mzda je tak ve Švýcarsku 12,3krát vyšší než v Mexiku. V Mexiku je však podstatně levněji. V paritě kupní síly je průměrná mzda ve Švýcarsku 50 170 $ a v Mexiku 10 996 $. V paritě kupní síly je tak průměrná mzda ve Švýcarsku vyšší pouze 4,6krát. Obdobná situace je mezi východoevropskými a západoevropskými zeměmi.

Co je to parita kupní síly?

Průměrná mzda v paritě kupní síly zohledňuje rozdíly v cenové úrovni zboží a služeb v členských zemích OECD. Rozdíly mezi členskými zeměmi OECD jsou při porovnání průměrné mzdy v paritě kupní síly nižší než při porovnání nominálních hodnot. K posouzení cenové úrovně v členských zemích OECD se, stejně jako při měření inflace, porovnávají stovky položek.

• Nejlevněji je v Koreji, Chile, Mexiku a Turecku, kde ceny dosahují v průměru pod 70 % průměrných cen za země OECD.
• Naopak nejdráž je v zemích Skandinávie a Švýcarsku. V Dánsku, Norsku a Švýcarsku dosahují ceny zboží přes 140 % průměrných cen OECD.

Kde jsou průměrné mzdy nejvyšší?

Ve všech zemích se vždy porovnává průměrná mzda. Přitom vyšší mzdu, než průměrnou mzdu, pobírá přibližně pouze třetina zaměstnanců. Nejvíce se totiž mzdy zvyšují 10 % nejlépe ohodnocených zaměstnanců. Průměrná mzda se tak vzdaluje představě o nejběžnější mzdě. Ze zemí OECD jsou největší mzdové rozdíly v Turecku, Mexiku, Řecku a Portugalsku. Nejmenší rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem je v zemích Skandinávie, Česku a Slovensku. Nejrychleji rostou příjmy dobře finančně ohodnocených občanů. Průměrná mzda je tak pro dvě třetiny občanů nedosažitelná. Příjmové nůžky se však v posledních letech i v Česku více rozevírají.

• V absolutní hodnotě je průměrná roční hrubá mzda ze zemí OECD nejvyšší ve Švýcarsku (81 479 $),  Norsku (76 921 $), Dánsku (65 091 $) a Lucembursku (62 818 $). Přepočet na dolary je proveden aktuálním směnným kursem, proto se hodnoty liší od hodnoty za celý rok 2010. Nejnižší průměrná mzda ze zemí OECD je v Mexiku (6 629 $),  Chile (9 592 $).
• V paritě kupní síly jsou rozdíly menší. Při zohlednění cen zboží a služeb má průměrná mzda nejvyšší kupní sílu ve Velké Británii (53 623 $), Lucembursku (53 561 $), Nizozemí (52 581 $), Německu (51 935 $) a Švýcarsku (50 170 $). Nejnižší kupní síla průměrné mzdy je v Mexiku (10 996 $), Chile (11 552 $) a Slovensku (18 142 $).

Tabulka: Průměrná roční mzda v paritě kupní síly

Pramen: OECD, Tax Database, Taxation of Wage Income (Table I. 7)
Poznámka: přepočteno aktuálním směnným kursem