Přežije DAŇOVÉ PLÁNOVÁNÍ vstup ČR do Evropské unie?

V poslední době se množí spekulace o konci daňového plánování a offshore podnikání se vstupem České republiky do Evropské Unie. Často se poukazuje na daňovou harmonizaci a snahy Evropské Unie a OECD omezit výhody poskytované daňovými ráji. Tyto snahy se schovávají za honosné termíny jako nekalá daňová konkurence, která rozvrací ekonomické systémy západních zemí či praní špinavých peněz. Podívejme se na skutečný stav věcí z poněkud jiného pohledu a zkusme zjistit, co za tím ve skutečnosti stojí.

V první řadě si musíme uvědomit, že se v podstatě jedná o boj mezi dvěma koalicemi - vyspělými státy s vysokým zdaněním a rozbujelou regulací podnikání na jedné straně a daňovými ráji s minimálním zdaněním a regulací na straně druhé.

Důležitým momentem je skutečnost, že první z nich je nesrovnatelně mocnější, a tím pádem jedná z pozice síly, byť se snaží tuto skutečnost všemožně zakrýt. Není nejmenších pochyb o tom, že nemá smysl uvažovat v rovině spravedlnosti a poctivé hospodářské soutěže - jedná se čistě o politický boj. Pro lepší orientaci v problematice se pokusíme rozebrat jednotlivé motivace a pravděpodobné scénáře dalšího vývoje v této oblasti.
 

Důvody využívání daňového plánování

Základním principem podnikání je dosahovat zisku pro majitele společnosti. Daň, jako povinná platba do státního rozpočtu, musí být chápána jako náklad. Daňová optimalizace umožňuje snižovat tento náklad a tím maximalizovat zisk pro majitele a podporovat konkurenceschopnost společnosti. Je dobré připomenout, že ani stát nepřijde zkrátka. Jak jsme uvedli v předchozích článcích peníze ušetřené a daních prostřednictvím daňového plánování nezůstanou ležet ladem na účtech zahraničních společností (to by bylo neefektivní), ale jsou opět vráceny do České republiky formou půjček nebo navýšení kapitálu a jsou opět investovány. Jak víme investice patří mezi základní hnací sílu ekonomického růstu a vyšší ekonomický růst znamená i vyšší příjmy státního rozpočtu.
 

Důvody boje proti daňovému plánování

Po druhé světové válce celá kontinentální Evropa začala praktikovat politiku sociálního státu. Tato politika měla dva efekty. Zaprvé růst sociálních jistot obyvatel a zadruhé nárůsty schodků státních rozpočtů. Vlády jednotlivých států ve snaze zabránit prohlubujícím se deficitům, začali zvyšovat daňové zatížení. Růst daňového zatížení tlačil firmy k daňové optimalizaci, což znamenalo snížení příjmů státních rozpočtů z daní z příjmů právnických osob - kruh se uzavírá. Vlády, které nechtějí snížit sociální výhody svých voličů, musí opět zvednout daně. Politici jednotlivých západních zemí si uvědomovali, že nelze neustále zvyšovat daně a proto začaly stupňovat tlak na tzv. daňové ráje, aby zrušily výhodné daňové režimy. Přičemž samy západní státy začaly poskytovat celou řadu daňových zvýhodnění pro investory. Jako příklad můžeme uvést holdingové společnosti ve Velké Británii, Nizozemí, Belgii či daňové pobídky poskytované v Irsku nebo v posledních letech i Českou republikou.

Můžeme namítnout,  že západním ekonomikám nejde o zrušení daňových rájů, ale o zabránění praní špinavých peněz. Ano, tento argument je velice silný. Boj proti světovému terorizmu a praní špinavých peněz je rozhodně potřeba podporovat. Z tohoto důvodu byla ustavena skupina FATF, která se zabývá identifikací států, jejichž legislativa umožňuje praní špinavých peněz a jež nejsou ochotny komunikovat v otázkách identifikace takovýchto obchodů. V roce 2000 sestavila FATF tzv. černou listinu nespolupracujících zemí, která zahrnovala 50 států v drtivé většině se jednalo o offshore jurisdikce. V současné době na listině zůstalo celkem 6 států. Zde je patrno, že ne všechny státy byly na listině právem a značná část zde byla z jiných důvodů než kvůli praní špinavých peněz. V této souvislosti stojí za povšimnutí, že veškeré opravdu velké případy praní špinavých peněz se v posledních 20 letech týkaly výhradně vyspělých zemí počínaje případem BCCI v osmdesátých letech a konče nedávným praním ruských špinavých peněz přes Bank of New York.
 

Jaký dopad bude mít vstup ČR do EU?

Se vstupem ČR do Evropské Unie se pro daňové plánování v podstatě nic nemění. Vzhledem k tomu, že daňový poplatníci Evropské unie považují využívání offshore služeb za nedílnou součást svého obchodu, a že většina optimalizačních struktur využívá standardní ekonomiky jako jsou Velká Británie či USA nedojde k žádnému omezení výhodnosti současných optimalizačních struktur. Navíc do našeho daňového systému bude integrována direktiva EU o mateřských a dceřiných společnostech, která umožní efektivnější optimalizaci převodu zisku mezi mateřskou a dceřinou společností.
 

Pravděpodobný vývoj do budoucna

I přes minimální změny se vstupem do EU, dojde zřejmě ve střednědobém až dlouhodobém horizontu k několika zásadním změnám v celém offshore podnikání, který se bude patrně vyznačovat následujícími rysy:

• Důsledné dodržování zásady "znej svého klienta" ze strany poradenských firem, správců trustů a finančních institucí, při dodržení diskrétnosti. Tato skutečnost povede ke zkvalitnění poskytovaných služeb a individuálnímu přístupu ke klientům.
• Sjednocení standardů kladených na společnosti a rejstříky společností jako například:
  - zákaz používání právnických osob jako statutárních orgánů společností
  - identita všech statutárních orgánů jednotlivých společností bude zaznamenána ve veřejně přístupném rejstříku,
  - povinná registrace hypoték a jiných forem zástav, plných mocí a podobně,
  - zákaz akcií na doručitele v listinné podobě,
  - zveřejňování účetních výkazů ve veřejném rejstříku.
• Určitá dosud blíže neurčitelná forma výměny informací mezi zeměmi v oblasti praní špinavých peněz.

Všechny výše zmíněné body jsou poměrně logické a pochopitelné, nicméně hlavní brzdou jejich implementace do praxe nejsou offshore centra (ty jsou schopny je zavést rychle a snadno), ale spíše vyspělé země, kterým to bude trvat nepoměrně déle. Nezapomínejme na to, že logicky se to bude týkat také České republiky - aby taková mnohostranná úmluva byla účinná, musí zahrnout opravdu všechny. Z tohoto důvodu jsme poměrně skeptičtí ohledně rychlosti zavádění těchto změn.

Z výše zmíněných názorů a vývojových trendů je jasně patrné, že se celé odvětví offshore podnikání a offshore financí v následujících 5 - 10 letech výrazně změní. Nicméně předpokládáme, že vzhledem k příznivým faktorům jako jsou globalizace světového obchodu a financí, boom elektronické komerce a postupující dematerializace mnoha služeb spolu s rozvojem telekomunikací, budou hrát daňové ráje ve světové ekonomice stále důležitější roli.