Hrubý domácí produkt České republiky poklesne letos o další 0,4 procenta, napřesrok se však už vzchopí ke vzrůstu o 2,4 procenta a v roce 2001 o výrazných 3,8 procenta. Předpověď ekonomického vývoje kandidátských zemí patnáctky včera zveřejnila Evropská komise. Ve srovnání s jarní prognózou je tedy komise v případě Česka pesimističtější, pokud jde o letošní rok, ale optimističtější do budoucna. Začátkem května uvedla, že český HDP letos vzroste o 0,3 pr
ocenta, napřesrok však pouze o 1,4 procenta.Nevalné výkony posledních let vysvětlila "dlouhodobým poklesem, který je důsledkem pomalých přeměn". V průměru dosáhne letos deset kandidátů ze střední a východní Evropy pouze 1,8procentního růstu, což je nejméně od roku 1993. Komise to přisuzuje zhoršování vnějšího ekonomického prostředí, chybným reformám nebo jejich zanedbávání v těchto státech. Poukazuje také na veliké rozdíly, od poklesu o 4,3 procenta v Rumunsku po čtyřprocentní nárůst v Polsku a v Maďarsku,
jimž předpovídá nadále pozoruhodné výkony.Slovensko zaznamená prudký pokles růstu HDP, z loňských 4,4 procenta na letošních 1,3 - i napřesrok to bude jen 1,7 procenta. Komise to přisuzuje zavedení restriktivních opatření ke snížení deficitu zahraničního obchodu. Na jaře komise ještě předpovídala Bratislavě pro letošek 2,1 a pro příští rok 3,4 procenta. Česká republika patří podle prognózy k nejstabilnějším zemím, pokud jde o inflaci. V období 1999 až 2001 by neměla překročit dvě procenta, což je o více než procento méně, než komise předpovídala na jaře. Velmi nízký růst cen je očekáván také v baltských zemích, relativně vysoký v Polsku (letos 6,5 procenta), v Maďarsku (10 procent) a na Slovensku (10,7 procenta). Nejvyšší pak v Rumunsku - až 46 procent.
Zdroj: MF Dnes z 21. 12. 1999