Kolaps výběru zdravotního pojistného nehrozí

Zdravotní pojišťovny nemusejí do roka ukončit poskytování komerčního zdravotního pojištění. Sněmovna včera definitivně odvrátila nebezpečí, že od 1. ledna vznikne chaos ve zdravotnictví. Schválila v senátním znění zákon o pojišťovnictví, jehož prostřednictvím se o rok prodlužuje za pár dní končící platnost jiné právní normy, která stanovuje povinnost platit zdravotní pojištění. Pokud by chyběla, nastal by zřejmě ve výběru pojistného zmatek. Prodloužení její platnosti se událo netradičním způsobem. Nestalo se tak novelou příslušného zákona, jak bývá zvykem. Exministr zdravotnictví Ivan David ji sice během roku předložil dvakrát, ale ani jednou sněmovnou neprošla.

Sociálnědemokratičtí poslanci ovšem předvídavě "pojistili" prodloužení platnosti tohoto klíčového zdravotnického zákona pozměňovacím návrhem vloženým do předlohy zákona o pojišťovnictví, který dolní komora i s uvedenou "pojistkou" nedávno schválila. Senát jej však sněmovně vrátil. Předlohu upravil tak, aby zdravotní pojišťovny mohly poskytovat také komerční zdravotní pojištění. Vláda totiž navrhovala, aby tyto pojišťovny komerční pojišťování ukončily.

Zrušení možnosti komerčního zdravotního pojištění by však podle Senátu přineslo problémy zhruba 6500 smluvním pojištěncům, mj. cizincům a lidem bez státní příslušnosti, kteří nemohou být ze zákona pojištěni nebo nemají pokrytu ani urgentní péči vyplývající z mezinárodních smluv. Výnosy z tohoto pojištění jsou navíc jediným zdrojem pro fond prevence Všeobecné zdravotní pojišťovny, z kterého hradí např. očkování proti klíšťové encefalitidě. Místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík označil včera ve sněmovně úpravu Senátu týkající se zdravotních pojišťoven za nesystémový krok. Řekl, že je problematická i vzhledem k přizpůsobení našeho právního rámce podmínkám EU. Senátor Mirek Toplánek (ODS), který rovněž včera ve sněmovně vystoupil, uvedl, že jejich návrh není s direktivami EU v rozporu. "Záměr reformy v Německu mj. obsahuje přesun základního a soukromého zdravotního pojištění pouze na půdu zdravotních pojišťoven. V Nizozemsku zase stát svěřuje i veřejný balík komerčním pojišťovnám. Ve Francii a Belgii jsou naopak oba typy pojištění realizovány na půdě veřejnoprávní instituce. Těžko by se členské státy příčily vlastním normám," uvedl.

Mertlík upozornil, že si Senát asi neuvědomil rozdíl mezi stavem, který je v současnosti, a stavem, který nastane po schválení této novely zákona. Důvodem podle něho je, že rozhodující jádro tohoto právního předpisu znamená zpřísnění podmínek dohledu nad pojišťovnami. Zákon má mj. zavést kontrolu vlastníků společností, členů jejich vedoucích orgánů a zmocněnců a zpřesnit státní dozor v případech, kdy situace v pojišťovně vykazuje nebezpečí nebo přímo ohrožuje splnění závazků vůči pojištěným. "Na zapojení VZP, resp. jiných pojišťoven do tohoto režimu bude nutné reagovat řadou vyhlášek," řekl Mertlík. Nakonec však konstatoval, že podstatně důležitější je zachování funkce systému zdravotního pojištění. Sněmovna pak návrh zákona v senátní podobě schválila.

Předsedovi sněmovního zdravotního výboru Zdeňku Škromachovi (ČSSD) senátní úprava tolik nevadí. Řekl, že jde trochu o nedorozumění. "Zdravotní pojišťovny nemají poskytovat komerční pojištění jako takové, ale jen cestovní zdravotní a také smluvní, které se týká základního zdravotního pojištění cizinců žijících na našem území," zdůraznil. Nejdříve je podle něho třeba vytvořit podmínky, aby tito lidé mohli být pojištěni jiným způsobem. Měl by to řešit nový zákon o veřejném zdravotním pojištění, který podle Škromacha přijde do sněmovny v nejbližších měsících.