Lícové cihly (1. díl)

Lícové cihly, ať už máme na mysli keramické nebo jiné výrobky, mají celou řadu předností, zejména z pohledu tepelných a akustických vlastností. Jsou ale také výrazným architektonickým prvkem. Využívá se jich proto nejen pro drobné zahradní stavby (ploty, opěrné zídky) nebo jako efektních prvků v interiéru (krby, komíny, klenby), ale ponejvíc jako konečné úpravy fasády.
Režné zdivo poskytuje dokonalou ochranu před povětrnostními vlivy včetně pronikající vlhkosti, vzdoruje plísním, kyselým dešťům i dalším agresivním vlivům ovzduší - v tomto ohledu se s ním jakákoli jiná finální úprava vnějšího pláště domu bude jen těžko srovnávat. Fasáda z lícových cihel je navíc při správném technologickém postupu zdění a spárování prakticky bezúdržbová.
Lícové cihly z pálené hlíny jsou stálobarevné, minimálně nasákavé, mrazuvzdorné, mají širokou barevnou paletu včetně melírů, které je docilováno speciálními přísadami. Umožňují sladit texturou i barevným tónem fasádu, dlažbu a prvky zahradní architektury. Mají řadu doplňkových formátů a různých tvarovek, mj. i krycí a parapetní desky a samozřejmě speciální zdicí a spárovací malty. V sortimentu nechybějí ani nosné překlady. Jejich povrch tvoří lícové tvarovky, ale jádro je samozřejmě ze železobetonu.

Ostře pálené cihly se vyrábějí s hladkým, hrubým, pískovaným, škrábaným a všelijak patinovaným povrchem, rovné, ale také s jedním nebo oběma zkosenými či zaoblenými rohy. Formují se strojně nebo ručně. V prvním případě jde o výrobky buď tažené (vytlačované z lisu), nebo ražené do forem. Tažené cihly jsou různě děrované, lícovou úpravu mají jen z jedné podélné strany a z obou boků. Ražené jsou vždy plné, s lícovou úpravou všech čtyř stran. Dílčí rozdíly jsou mezi nimi i ve struktuře střepu a tedy i v pevnosti a nasákavosti. Plné cihly jsou samozřejmě dražší. Ručně ražené cihly mají menší rozměrovou přesnost a záměrně budí dojem starého, částečně jakoby už zvětralého zdiva. V cenovém žebříčku zaujímají nejvyšší příčky.

Na fasádě mají lícové cihly obvykle podobu běhounové vazby. Střídání běhounů a vazáků v různém rytmu však umožňuje vázat zdivo i jinak a ještě více tak zvýraznit výsledný efekt. Ve zdobnějších vazbách se však zpravidla výrazně uplatňují půlené formáty, což se samozřejmě promítne do ceny.

Stejně jako například u keramických obkladů a dlažeb nejsou ani u lícových cihel vyloučeny v rámci téže série drobné barevné odchylky jednotlivých výrobních šarží. Proto se doporučuje odebírat cihly střídavě z několika palet, aby se předešlo případným, jakkoli jinak třeba vůbec neznatelným, ale v ploše fasády pak vždy jasně ohraničeným barevným přechodům.
Sortiment rozšiřuje obvykle i nabídka obkladových pásků, které jsou stejně jako cihly buď strojově, nebo ručně vyráběné. Doplňují je zalomené pásky v podobě rohových tvarovek. Pracuje se s nimi obdobně jako s obkládačkami - lepí se na očištěný, případně penetrovaný podklad flexibilním tmelem nanášeným zubovou stěrkou. Rozměry, barevností a povrchovou strukturou vycházejí z lícové cihly, jsou však tenké, s různou tloušťkou až do 25 mm. Lze je lepit nejen na zdivo, ale v podstatě na jakýkoli rovný a pevný podklad. Tepelně izolační parametry zdiva nijak neovlivňují, mají výhradně dekorativní účel.

Jako režné zdivo se ovšem mohou uplatnit i nepálené výrobky. Funkčně i esteticky rovnocennou alternativou úpravy fasády jsou vápenopískové cihly v bílé, pískově žluté nebo červené barvě, vyráběné za studena ze směsi vápna, křemičitého písku, vody a barevných přísad. Sortiment tvoří několik formátů a typů, plných hladkých, děrovaných a štípaných, a kromě toho v rámci uceleného systému i další skladebné zdicí prvky a doplňky včetně univerzální maltové směsi pro zdění i spárování. Ve stejné barevné škále jako cihly jsou dodávány i tenké obkladové pásky s lomenou lícovou stranou.

Jedná se rovněž o mrazuvzdorný, navíc rozměrově přesný a natolik pevný materiál, že se z něj vyzdívají v minimální tloušťce i nosné konstrukce. Co se týká lícových cihel, nejatraktivnější jsou ve své přirozené bílé barvě a se štípaným povrchem. Režné vápenopískové zdivo je třeba vždy po několika letech ošetřit hydrofobním roztokem.

Ke stejnému účelu mohou sloužit i dovážené výrobky z vibrolisovaného betonu, tvarované do formátu cihly a probarvované anorganickými pigmenty, takže poměrně slušně pálenou cihlu imitují. Jsou však nasákavější a jako u každé imitace je diskutabilní jejich estetická hodnota. Lepí se flexibilním tmelem na bázi cementu nebo cementovou maltou. V interiéru se stejně jako vápenopískové cihly napouštějí hydrofobním přípravkem.

Připraveno ve spolupráci s časopisem