Ceny táhnou vzhůru daně a regulace

Oproti prosinci se index spotřebitelských cen zvýšil o 1,8 procent a meziroční dynamika inflace poskočila z 2,4 na 3,5 procent. Poměrně významný nárůst zaznamenaly ceny potravin, které oproti prosinci zdražily o 2,2 procenta. Nárůst byl však nižší, než by odpovídalo promítnutí celého navýšení daně z 10 na 14 procent. Potvrdilo se tak, že část nárůstu daní promítli prodejci již v závěrečných měsících loňského roku. Vyšší daň z přidané hodnoty také posunula ceny služeb bydlení (vodné, stočné a dodávky teplé vody). Zvýšily se i ceny elektřiny a zemního plynu. K růstu cen přispělo také zdražení pohonných hmot, které opět posunulo historická maxima cen nafty a benzínu k novým výšinám.

Po odečtení vlivu vyšších daní a regulovaných cen však tržní ceny ve skutečnosti poklesly. V meziročním vyjádření naopak poklesly ceny oděvů a obuvi, telekomunikačních služeb či ceny rekreace. Jádrová inflace, očištěná o sezónní vlivy, v meziměsíčním vyjádření poklesla o 0,2 procenta.

Celková inflace překonala prognózu České národní banky o pár desetin

Podobně jako v předcházejících měsících určovaly v lednu vývoj cen nadále především administrativní vlivy a světové ceny ropy přepočtené přes korunu, oslabenou vůči americkému dolaru. Domácí poptávka zůstala nadále slabá a brzdila inflační tlaky. O tom svědčí i dlouhodobě klesající jádrová inflace. Přestože tedy celková inflace překonala o pár desetin prognózu České národní banky, lze lednový vývoj jen stěží hodnotit jakožto inflační riziko, které by mohlo vést bankovní radu ČNB k vážnějším úvahám o změně úrokových sazeb. Zvýšení nákladů přes růst daní a regulovaných cen spíše představuje faktor tlumení inflačních tlaků v nejbližších měsících. Vyšší výdaje na zdražené položky totiž odčerpávají disponibilní zdroje domácností pro případné výdaje na ostatní tržní zboží a služby.

Graf: Vývoj inflace v ČR za posledních 12 měsíců

Zdroj: Český statistický úřad

Opětovné nastartování poklesu nezaměstnanosti v nejbližších měsících je nepravděpodobné

Výhled na vývoj disponibilních zdrojů pro následující čtvrtletí přitom nadále zůstává mírně skeptický. Mírně zlepšující trend na trhu práce vyprchal v průběhu druhé poloviny minulého roku. V lednu se míra nezaměstnanosti posunula díky negativním sezónním vlivům z 8,6 na 9,1 procent a očištěná míra nezaměstnanosti stagnuje na úrovni kolem 8,4 procent více méně od loňského května. Předběžný odhad HDP ukázal, že mezikvartální pokles české ekonomiky se v závěrečném čtvrtletí loňského roku prohloubil z -0,1 na -0,3 procent a česká ekonomika tak tedy vstoupila do technické recese. Opětovné nastartování poklesu nezaměstnanosti v nejbližších měsících tak vypadá velmi nepravděpodobně. Vzhledem k vývoji na trhu práce je prostor pro růst mezd v letošním roce poměrně omezený a dynamika průměrné mzdy velmi pravděpodobně nepřesáhne růst inflace. Ta by se po většinu letošního roku měla udržet na 3 procenty.

Graf: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR za posledních 12 měsíců

Zdroj: MPSV

Autor článku působí jako hlavní ekonom ING Commercial Banking. v