Pozor na opožděné přiznání

Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob musí být podáno do pondělí 2. dubna 2012. Komu zpracovává daňové přiznání daňový poradce, ten má čas do pondělí 2. července 2012. Je však nutné včas doručit finančnímu úřadu plnou moc k zastupování, do 2. dubna. V zákonné lhůtě musí být nejenom podáno daňové přiznání, ale taky musí být daň zaplacena. Dle § 252 daňového řádu vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním denm následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně.

• Protože daňový řád fakticky zavedl pětidenní lhůtu pro bankovní převod vyměřené daně, tak stačí provést bankovní transakci v poslední den splatnosti daně, tedy 2. dubna 2012. Pět dní je dostatečně dlouhá doba na převod částky.

Daňový řád

Od ledna 2011 vstoupil v platnost daňový řád (č. 280/2009 Sb.), který nahradil zákon o správě daní a poplatků. Daňový řád sice neupravuje přímo daňovou povinnost plátců daně, ale významným způsobem upravuje vztahy mezi plátci daní a správcem daně. Daňový řád upravuje např. splatnost daní, promlčení daní, lhůty pro platbu daně, pravomoci správce daně aj.

Minimální pokuta je 500 Kč

Pokuta za opožděné daňové přiznání je upravena v § 250 daňového řádu. V případě, že se dle výpočtu vypočítá nižší pokuta než 500 Kč, tak je uložena minimální pokuta 500 Kč. Maximálně lze přitom uložit pokutu ve výši 300 000 Kč. V případě, že není daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání podáno včas a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dní, potom je správcem daně předepsána pokuta:

• 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně
• 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu
• 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty

Dlužnou pokutu předepíše správce daně platebním výměrem a pokuta je splatná do 30 dní od dne oznámení platebního výměru.

Jak vysoké je penále?

V § 251 daňového řádu je upravena situace, kdy daňový poplatník zaplatil nižší daň a následně je mu správcem daně daň doměřena. Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši

• 20 %, je-li daň zvyšována
• 20 %, je-li snižován daňový odpočet
• 1 %, je-li snižována daňová ztráta

Správce daně přitom rozhodne o povinnosti uhradit penále v rámci dodatečného platebního výměru a současně penále předepíše do evidence daní. Penále je splatné ke stejnému dni jako doměřená daň.

Lhůta pro doměření daně?

Dle § 148 daňového řádu daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení. Lhůta pro výběr již vyměřené daně je šestiletá a dá se prodlužovat.

Praktický příklad: Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2011 musí být podáno do 2. dubna 2012 a tímto dnem tedy začíná běže lhůta pro doměření daně za rok 2011. Tato tříletá lhůta tedy běží až do 1. dubna 2015.

Jak vysoké jsou úroky z prodlení?

Jestliže není daň uhrazena v daném termínu, tak daňovému poplatníkovi vyměří správce daně úrok z prodlení. Povinnost uhradit úrok z prodlení vzniká za každý den prodlení, počítaje pátým pracovním denm následujícím po dni splatnosti až do den platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentní bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení. Úrok z prodlení se nepředepíše a není potřeba jej uhradit, jestliže u jedné daně nepřekročí částku 200 Kč.