Co bude s důchody

Ačkoli šlo pouze o návrhy k veřejné a politické diskusi, podobná opatření se vracejí na jednací stůl opakovaně a kritici by si měli uvědomit, že v některých evropských zemích došlo i k absoslutnímu snižování penzi.

Chudých je málo

Podle definice Eurostatu představuje hranici pro určení míry ohrožení chudobou hodnota 60 % mediánu čistého příjmu na spotřební jednotku. Tato hranice je považována za hranici relativní chudoby a podíl osob žijících pod touto hranicí vyjadřuje relativní míru chudoby v zemi. Relativní míra chudoby tedy vztahuje životní úroveň nejchudších lidí v zemi ke střední životní úrovni v zemi.

V mezinárodních srovnáních ČR dlouhodobě vykazuje jednu z nejnižších relativních měr chudoby nejen v rámci EU, ale na celém světě. K tomu však výrazně přispívá právě český důchodový systém, protože současná výše důchodů drží nedaleko nad relativní hranicí chudoby poměrně velkou skupinu osob, které v jiných zemích často spadají pod ní.

Ale...

Skupina českých důchodců nedaleko nad hranicí relativní chudoby je u nás poměrně velká, a proto mohou i relativně malé poklesy náhradového poměru mezi důchodem a mzdou „poslat“ do chudoby velký počet důchodců.

Zatím se zdá, že ke skutečnému zmrazení tempa valorizací důchodů nedojde, ale o změnách valorizačního schématu se diskutuje. Zatím je valorizace vázaná na inflaci a růst mezd, mezi nimiž lze jistě změnit poměr. Podstatnou změnou by mohlo být navázání na objem vybraného pojistného – to není žádný tuzemský vynález nebo novota, takový parametr zohledňují v Německu i ve Švédsku. Tato vazba by jistě alespoň poněkud zbrzdila růst deficitu důchodového účtu, který loni dosáhl 40 miliard korun.

Graf: Podíl průměrného vypláceného důchodu na průměrné čisté mzdě (tzv. náhradový poměr v %)

 

Hůř již bylo

Situace zatím podle studie ekonomů z CERGE-EI ukazuje, že i v případě vládou zvažovaných valorizačních opatření by ČR nadále patřila mezi země s nízkou mírou relativní chudoby starších lidí.

Jak ukazuje graf, v posledních letech se dokonce tzv. náhradový poměr dařilo zvyšovat. Přesto může být zajímavý údaj, že podle ČSÚ příjmy domácností loni klesly, poprvé od roku 2004. V průměru měla každá rodina na jednoho člena 12 089 korun měsíčně, což je o 31 korun meziročně méně. Nejvíce poznamenal propad domácnosti nezaměstnaných (což nepochybně ovlivnilo i průměr). Výdaje domácností loni ovšem vzrostly.

Starší příliš spoléhají na stát

Otázka, jak si zajistit finanční soběstačnost ve stáří, rozdělila Čechy přesně na dvě poloviny. Jedna polovina věří, že si vystačí se státní penzí, druhá si chce navíc spořit. Průzkum agentury Factum Invenio pro Penzijní fond České pojišťovny dokazuje, že názor úzce souvisí s věkem dotázaných. Na státní důchod spoléhají hlavně starší lidé, zatímco až 60 % mladých lidí se domnívá, že si musí pomoci sami. Na budoucím druhém pilíři oceňují především to, že tam budou mít prostředky skutečně na svou vlastní penzi – chtějí mít své finance pod kontrolou i mít možnost ovlivnit výši svého důchodu, což v současném průběžném systém nemohou.