Na EURO si v Česku počkáme

Téma tohoto týdne: Život v unii aneb kam kráčí Evropa

Historie jednotné evropské měny (EUR)

Na madridském zasedání Evropské rady v prosinci 1995 bylo rozhodnuto o zavedení jednotné měny s názvem "euro" k 1. lednu 1999. Na základě tohoto rozhodnutí bylo "euro" dne 1. ledna 1999 uvedeno na světové trhy. V této době přijmulo jednotnou evropskou měnu následujících jedenáct členských států Evropské unie:

• SRN
• Francie
• Belgie 
• Nizozemí  
• Lucembursko
• Itálie
• Irsko
• Španělsko
• Portugalsko
• Finsko
• Rakousko

Měny těchto států byly vůči euru zafixovány pomocí nezměnitelného koeficientu dle výsledků devizových trhů k 31. 12. 1998. Vznikla nová měna, která je schopna převzít úlohu jednoho z rozhodujících světových platidel. Euro však zatím funguje pouze v neviditelné formě bankovních účtů a bezhotovostních převodů.
V plánu EU je, že první bankovky a mince se do oběhu dostanou na počátku roku 2002 a od července téhož roku úplně nahradí bankovky a mince národních měn členských zemí unie.

Dne 1. ledna 2002 nabyly nové bankovky a mince v euroměně platnosti. Staré oběživo, které ve většině z 12 zemí eurozóny obíhalo zároveň s eurem, už od konce února 2002 neplatí. Tyto tři země si však ponechaly vlastní národní měny:

• Velká Británie (GBP)
• Dánsko (DKK)
• Švédsko (SEK)

Česká republika by mohla přijmout euro nejdříve v letech 2009 či 2010. Na tomto závěru se shodly vláda, ČNB a ministerstva financí a průmyslu. Má to však jednu podmínku. Pro přijetí eura je nutné ozdravění veřejných financí a další reformy.

V souladu s pravidly EU bude ČR muset před vstupem do EMU splnit následující tzv. maastrichtská konvergenční kritéria:

• Míra inflace smí převyšovat úroveň tří zemí EU s nejnižší inflací nejvýše o 1,5 procenta
• Dlouhodobá úroková míra smí být nejvýše o 2,5 procenta vyšší, než je tato míra ve třech zemích EU s nejnižší inflací
• Deficit státního rozpočtu smí dosahovat nejvýše tří procent HDP. Pokud tuto hladinu mírně převyšuje, musí se snižovat.
• Velikost veřejného dluhu smí dosáhnout nejvýše 60 procent HDP. Pokud je dluh vyšší, musí se postupně tomuto limitu přibližovat.
• Měnový kurz musí být poslední dva roky před vstupem součástí měnového mechanismu ERM II a nesmí se nadměrně vychylovat mimo stanovené pásmo. 

Z hlediska plnění kritérií ČR prozatím nemá problémy s mírou inflace, úrokovými sazbami a s veřejným dluhem. Bohužel deficit státního rozpočtu bude podle nejodvážnějších odhadů splňovat procentuální míru kriteria až v roce 2007. Díky tomu budeme moci vstoupit do EMU nejdříve v roce 2009 a přijmout euro.
 

Výhody zavedení eura

Hlavní výhodou přijetí eura má být podle dokumentu "Strategie přistoupení ČR k eurozóně", větší stabilita prostředí pro podnikání a tím i vyšší růst ekonomiky. Tento předpoklad se ale zatím v zemích, které přijaly euro v roce 2001, nepotvrdil. Eurozóna se již delší dobu potýká se stagnací, oživení je jen pomalé.

Výhodou je i to, že vláda bude muset udržet střednědobě vyrovnané veřejné rozpočty. Nižší by měly být úroky, z kterých mohou profitovat domácnosti.

Podniky nebudou vystaveny výkyvům měny při obchodech se zeměmi eurozóny, které jsou největšími obchodními partnery. Transparentnější budou také kapitálové trhy.

  
Nevýhody zavedení eura

Mezi rizika přijetí eura patří případné příliš velké dopady výkyvů ekonomiky eurozóny na domácí hospodářství při nezvratně zafixovaném kurzu. ČNB také ztratí možnost ovlivňovat inflaci a úrokové míry. Hlavní slovo bude mít Evropská centrální banka (ECB).

Již dříve ČNB uvedla, že největší překážkou pro přijetí eura jsou deficity veřejných rozpočtů. Ostatní kandidátské země trápí stejný problém. Přestože některé původně počítaly s rychlejším snižováním deficitů i přijetím eura, postupně své plány korigují, uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Například Maďarsko ale počítá s tím, že euro přijme v roce 2008, Polsko chce přejít na euro od roku 2007. "Pokud by nás okolní kandidátské země předběhly, tak by to jistě bylo nepříznivé, protože by tak díky nulovému kurzovému riziku získaly komparativní výhodu oproti ČR," uvedl Dufek. Tím by se zvýšila jejich atraktivita pro investory.

S přijetím eura nesouhlasí například český prezident Václav Klaus. Prohlásil, že hnací silou vytvoření jednotné měny v Evropské unii jsou ryze politické důvody a ne ekonomická nutnost. Prezident poukázal na to, že ve státech eurozóny příchod eura neurychlil ekonomický růst, jak se doufalo, a naopak náklady na zavedení jednotné měny šly na jeho úkor. Připustil, že nemusí jít o konečný stav, rozhodně taková je ale současnost. Řekl, že úspěch měnové unie závisí mimo jiné na daňové kázni, která ale při sjednocování daňových pravidel vyúsťuje spíše v nekázeň.

EURO již odmítnout nemůžeme

S přijetím smlouvy o přistoupení jsme se přijmout jednotnou měnu zavázali. "Kdy však společnou měnu přimeme, záleží zcela na České republice," řekla mluvčí ministerstva financí Eva Nováková. 

V České republice je situace jiná, než byla v případě Velké Británie a Dánska, kterým Evropská unie nepřijmout euro umožnila.  

Podobnou smluvní pozici má podle ekonomů například Švédsko, které se euru léta vyhýbá, navíc však přijetí společné měny podmiňuje referendem. V minulých týdnech švédové novou měnu opět odmítli.
 

Přemýšleli jste někdy o tom, zda bychom euro přijali, kdybychom nemuseli?

Zdroj: Ministerstvo financí, Finance.cz>Ekonomika, Tiscali.cz, internet