Vzduch ohřívaný v prostoru mezi povrchem vložky a obezdívkou krbu má přirozenou tendenci stoupat vzhůru. Tohoto konvečního proudění na základě samotíže využívá tzv. nenucený oběh. Stačí na výdechové mřížky v horní části krbového tělesa připojit flexibilní hadice a dopravit tak teplý vzduch do místnosti přímo nad krbem a do té, která je situována za zadní stěnou krbu. Na opačném konci rozvodu jsou rovněž osazeny uzavíratelné mřížkové výdechy; snadno tak lze zvolit, kterou místnost momentálně vytápět a kterou ne.
U jednoduchého rozvodu se ovšem s každým metrem jeho délky a s každým jeho ohybem tepelný efekt snižuje. Při delším vodorovném vedení (maximálně však čtyři až pět metrů) je nezbytná podpora ventilátoru.
Už více možností, pokud jde o počet vytápěných místností, nabízejí dvouplášťové krbové vložky buď již s vestavěným, nebo dodatečně přidaným ventilátorem. Teplý vzduch, tentokrát ohřívaný v meziplášťovém prostoru vložky, je vydechován otvory na jejím povrchu a hadicovým rozvodem s pomocí ventilátoru opět dopravován do požadovaných prostor. V tomto případě již mluvíme o nuceném oběhu.
Připraveno ve spolupráci s časopisem 
Test Renault Rafale Atelier Alpine E-Tech 4×4 300: francouzský jednorožec
Pneumatiky Baťa: Stopy českého průmyslníka se otiskly do všech silnic předválečného Československa
Mnozí jste na ní jezdili jako děti, po více než 40 letech přichází konec. Dnes Tatra vyrobí úplně poslední kus modelu 815
Test Ford Capri: O Fordu Enyaq Coupé a vládci bez šatů
Hadimrška, Aero Minor nebo Ogar 250. Co všechno se v Československu dalo koupit po válce
