Vzduch ohřívaný v prostoru mezi povrchem vložky a obezdívkou krbu má přirozenou tendenci stoupat vzhůru. Tohoto konvečního proudění na základě samotíže využívá tzv. nenucený oběh. Stačí na výdechové mřížky v horní části krbového tělesa připojit flexibilní hadice a dopravit tak teplý vzduch do místnosti přímo nad krbem a do té, která je situována za zadní stěnou krbu. Na opačném konci rozvodu jsou rovněž osazeny uzavíratelné mřížkové výdechy; snadno tak lze zvolit, kterou místnost momentálně vytápět a kterou ne.
U jednoduchého rozvodu se ovšem s každým metrem jeho délky a s každým jeho ohybem tepelný efekt snižuje. Při delším vodorovném vedení (maximálně však čtyři až pět metrů) je nezbytná podpora ventilátoru.
Už více možností, pokud jde o počet vytápěných místností, nabízejí dvouplášťové krbové vložky buď již s vestavěným, nebo dodatečně přidaným ventilátorem. Teplý vzduch, tentokrát ohřívaný v meziplášťovém prostoru vložky, je vydechován otvory na jejím povrchu a hadicovým rozvodem s pomocí ventilátoru opět dopravován do požadovaných prostor. V tomto případě již mluvíme o nuceném oběhu.