Jako každý živý organismus, i ekonomika potřebuje zdravé a svobodné prostředí, v němž spokojeně prospívá. O takové prostředí se starají nejen politikové a centrální bankéři, ale i šéfové podniků a podnikatelé. Čas od času však právě tito lidé sáhnou vedle, udělají "kopanec" a z
dravé ekonomické prostředí zaneřádí svými ambiciózními výmysly.V letošním roce bylo takových škodlivých zásahů celá řada. Mezi největší škůdce svobodné ekonomiky se zařadil německý kancléř Gerhard Schröder. Šéf rudo-zeleného spolkového kabinetu nejprve začal veřejně bránit německou podnikatelskou kulturu, kterou prý chce přejet bezcitný anglosaský válec. Poté po grégrovsku zachránil hroutící se stavební kolos Philipp Holzmann.
Podobně jako Schröder se "vyznamenal" i bývalý německý ministr financí Oskar Lafontaine. Jeho daňová reforma vyvolala v Německu takový poprask, že některé velké firmy začaly uvažovat o odchodu ze země. Nakonec ale bylo vše jinak a odejít musel sám "Rudý Oskar".
Od Grégra ke Klausovi
Za škůdce světové ekonomiky byl letos dokonce soudně označen i Bill Gates, nejbohatší muž světa. Gatesův Microsoft je již delší dobu považován za monopol, který zneužívá své dominantní pozice na trhu a nefér prostředky dusí konkurenci. Škodlivost Gatesova "softwarového monopolu" je však trochu zpochybněna tím, že právě Microsoft odstartoval počítačovou revoluci konce 20. století.
Zdravé ekonomické prostředí bylo narušováno i v České republice. Kromě notoricky známého přívržence socialismu, RVHP a státní pomoci ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra to byli především bankéři. Jan Kollert v čele Komerční banky prokázal, že řízení největší banky v zemi je nad jeho síly. Stejně jako někteří jiní členové představenstva KB se Kollert tvrdošíjně drží vesla. Tato umíněná tvrdohlavost škodí české ekonomice více, než se na první pohled zdá.
ČNB nezvládla svoji inflační politiku
Hned za Kollerta se v pomyslném seznamu "škůdců české ekonomiky" řadí guvernér České národní banky Josef Tošovský. ČNB naprosto nezvládla svoji politiku, kvůli níž řada podniků zbytečně přišla o miliardy vyplacené na mzdách. Zásahy centrální banky na devizovém trhu byly stejně úspěšné jako řízení inflace. Výčet škůdců by nebyl úplný bez předsedy ODS Václava Klause. Ten zdravému prostředí nepřidal především svým nejasným postojem. Kdysi vyhraněný liberál tu a tam používá socialistický slovník, neposkytuje žádné ekonomické alternativy a uchyluje se k opakování trivialit ("za vše může ČNB"). Na profesora ekonomie asi trochu málo. V českém prostředí je ale ještě řada dalších zajímavých postav, které zdravé fungování ekonomiky moc neusnadňují. Role dalších např. nejvlivnějších mužů v Investiční a Poštovní bance Jiřího Tesaře (v IPB přezdívaný starý pán nebo kmotr) a Libora Procházky (mladý kmotr) je lehce zamlžená. Situace ale není tak černá, jak se zdá. Mnoho škůdců ekonomiky (Maroušek, Soudek, Junek, Pastrňák atd.) totiž letos přestalo otravovat vzduch a vyklidilo pozice. Jejich osud dává nemalou naději, že i v roce 2000 se ekonomické prostředí zase trochu pročistí.
SVĚTOVÍ "ŠKŮDCI" ROKU 1999
Gerhard Schröder, německý kancléř
Schröder letos proslul jako ochránce "německé podnikatelské kultury". Byl to on, kdo svým vystoupením odstartoval nacionální hysterii namířenou proti nabídce britskoamerické společnosti Vodafone AirTouch na převzetí německého Mannes- mannu. Kancléř kromě toho prosadil plán na záchranu stavební firmy Philipp Holzmann, která kvůli špatnému vedení zkrachovala. Stát dá na záchranu firmy několik set milionů marek. Schröderovy postoje vyvolaly odpor mezi německými bankéři a špičkovými manažery, kteří kancléřovy názory považují za zastaralé. "Schröder jako by žil o dvacet let zpátky," prohlásil jeden z německých podnikatelů.
Oskar Lafontaine, bývalý německý ministr financí
Lafontaine připravil daňovou reformu, která doslova otřásla německou podnikatelskou scénou. Řada německých firem dokonce pohrozila, že kvůli Lafontainově reformě přesune své centrály do ciziny. "Rudý Oskar", stále žijící vizí velkého sociálního státu, počítal s většími příjmy do státního rozpočtu, což se nelíbilo ani jeho kolegům ve vládě. Tlak na Lafontainovo odstoupení se natolik vystupňoval, že sám "Rudý Oskar" pochopil, že ve funkci nemůže dále zůstat. Jeho nástupce Hans Eichel nyní zachraňuje, co se dá, a podle reakcí německých podnikatelských kruhů se mu to docela daří.
Lionel Jospin, předseda francouzské vlády
Kabinet Lionela Jospina se letos odmítl podřídit rozhodnutí Evropské unie, která prohlásila zákaz dovozu britského hovězího do Francie za neoprávněný. Jospin se osobně postavil za pokračování zákazu. "Nemůžeme si dovolit ohrozit zdraví našich občanů," prohlásil Jospin na adresu britského hovězího, které před několika lety bylo nakaženo tzv. nemocí šílených krav. Jospinovo jednání je podle odborníků nebezpečným precedentem, který může narušit fungování celé hospodářské unie.
Klaus Esser, výkonný ředitel Mannesmannu
Esser tvrdě odmítl nabídku Vodafone AirTouch na násilné převzetí Mannesmannu. Sám osobně objížděl akcionáře, které přesvědčoval o tom, aby nabídku Vodafone AirTouch nepřijímali. Někteří z nich si na Esserovo chování později veřejně stěžovali. Esser také podpořil Schröderovu výzvu k obraně "německé podnikatelské kultury". V jeho režii se odehrávaly i protesty odborářů Mannesmannu, kteří demonstrovali proti prodeji Vodafone AirTouch. Nacionálně zabarvená hysterie kolem celého případu je především Esserovou prací.
Massimo D
'Alema, italský předseda vládyItalové si letos v Evropské měnové unii prosadili zvýšení plánovaného deficitu státního rozpočtu. Sám D'Alema několikrát zpochybnil maastrichtské kritérium, které určuje hranici pro povolený rozpočtový deficit na 3 % HDP. "Je třeba toto kritérium znovu promyslet nebo dokonce přepsat," řekl italský premiér. V reakci na D'Alemu ihned oslabila společná evropská měna euro. Zpochybňování maastrichtských kritérií kritizovali odborníci po celém světě. Podle nich by takový postoj mohl ohrozit budoucnost celé měnové unie.
DOMÁCÍ "ŠKŮDCI" ROKU 1999 Jan Kollert, generální ředitel Komerční banky
Případ pochybných obchodů s rakouskou firmou B.C.L. Trading, který KB přijde na 8 miliard korun, odhalil to, co mnozí tušili již dlouhou dobu: Jan Kollert není ten správný muž, který by mohl řídit největší banku v zemi. Do čela KB se dostal jen proto, že v létě 199
Deloitte & Touche, auditorská firma
Od roku 1998 je společnost Deloitte & Touche auditorem v Komerční bance. Firma při kontrole hospodaření za rok 1998 neodhalila nic podezřelého na transakcích s rakouskou společností B.C.L. Trading ani neupozornila na příliš velkou angažovanost banky v tomto obchodním případu. Včasné upozornění mohlo bance a daňovým poplatníkům ušetřit několik miliard korun. Na práci Deloitte & Touche v Komerční bance si stěžovali jak ekonomové, tak i guvernér centrální banky Josef Tošovský. Deloitte & Touche dělala audit i v řadě dalších problematických firem (ČIH, Kotva, Mostecká uhelná atd.). D & T nevidí ve své práci žádné nedostatky.
Josef Tošovský, guvernér České národní banky
Na konci loňského roku Tošovský vyzýval odbory, aby žádaly zvýšení jen těsně nad inflací, kterou odhadla na 7 %. Skutečný růst cen však byl sotva dvouprocentní. Špatný odhad ČNB, která se ani letos netrefila do svého inflačního cíle, tak české podniky přišel na několik miliard korun, které místo na mzdy mohly použít na potřebné investice. Ani v měnové politice nebyla Tošovského instituce úspěšnější. Guvernér Tošovský navíc jen minimálně komunikuje s veřejností a pro výraznější a jasnější profil dělá jen velmi málo.
Václav Klaus, předseda Poslanecké sněmovny a ODS
Nevyhraněným názorem na řešení ekonomických problémů přispěl k politické nestabilitě. Klaus jako kovaný monetarista je sice nadále přesvědčen, že za recesi posledních dvou let může hlavně ČNB, na druhé straně však neodmítá socialisticky zabarvenou "sanaci vybraných ekonomických jednotek". Takové nejasné větičky by z Klausových úst ještě před několika lety nemohly vypadnout. Klaus letos také rychle měnil názory. Nejprve prohlásil že ekonomická situace se kvůli vládě ČSSD zhoršuje, pár týdnů nato už mluvil o nesporném oživení ekonomiky. Jako vůdce opozice letos nepředložil jediný pozitivní návrh na řešení krize a omezil se výhradně na idelogickou paušální kritiku.
Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu
Grégr vrátil do tuzemské ekonomiky myšlenku státních dotací. Vlajkovým lodím českého průmyslu chtěl přímo pomoci desítkami miliard korun. Ve vládě ale neuspěl. Grégr dále navrhl výstavbu nové jaderné elektrárny a oživení RVHP. Grégrova akce "návrat na východní trhy" slavila velký sukces v Číně. Stavba elektrárny v ŠenTchou, kterou Grégr považuje za svůj osobní úspěch, ale nepřinese českým firmám téměř nic. K dalším Grégrovým "velkým činům" ve prospěch české ekonomiky je třeba zařadit i odložení privatizace distribučních energetických společností.
Zdroj: LN z 31. 12. 1999
Seat Leon slaví čtvrt století existence. Zažil slávu a okruhové závody, teď ve své původní podobě čeká na konec existence
Druhá generace ještě populárnější: nedostatkový Barkas 1000 byl v Československu fenoménem
Jaguar se stal terčem hromadného posměchu. Vysmívá se mu Elon Musk i automobilka MG
Koncepty a předporudkční auta dokážou být hodně nevšední a originální. Poznat jejich výrobce bývá obtížné, dokážete to?
Tesla kašle na údržbu a prezentuje to jako výhodu. Mezitím německý TÜV Report označuje Model 3 za nejhorší elektromobil, kvůli údržbě
