Co týden dal? Rekordní nezaměstnanost v Eurozóně

Posledních 7 dní ve světě

Ceny ropy na světových trzích pokračují v poklesu a barel severomořského Brentu se poprvé od loňského října dostal pod hranici 100 dolarů. Za poklesem stojí zejména obavy z dalšího zhoršení evropské dluhové krize a horší hospodářská data z Číny. Hospodářský útlum by mohl ještě víc snížit poptávku po surovinách.
Více informací

Eurozónu sužuje rekordní nezaměstnanost. V dubnu podle dnešních dat Evropského statistického úřadu (Eurostat) činila 11 procent, tedy nejvíc v historii. Na stejné úrovni byla i v březnu, neboť statistici dnes také přehodnotili svůj dřívější odhad ve výši 10,9 procenta. V celé Evropské unii v dubnu narostla na 10,3 procenta z březnových 10,2 procenta.
Více informací

Cena zlata v květnu pokračovala již čtvrtý měsíc za sebou v poklesu, což je nejdelší ztrátové období od roku 2000. Podle předběžných údajů se za květen cena snížila o zhruba šest procent a zaznamenala tak nejhorší květnový propad za 30 let.
Více informací

Největší německá automobilka Volkswagen se dohodla s odborovou organizací IG Metall na zvýšení platů pro zaměstnance, kteří pracují v továrnách firmy na západě Německa. Platy se na příštích 13 měsíců zvýší o 4,3 procenta, což odpovídá nárůstu, který už odboráři dohodli i v jiných sektorech.
Více informací

Polská ekonomika v prvním čtvrtletí vykázala meziroční nárůst o 3,5 procenta. To je sice zpomalení proti růstu o 4,3 procenta v předchozím čtvrtletí, znamená to ale jeden z nejlepších výsledků mezi členy Evropské unie. Zpomalení, o němž informoval tamní statistický úřad, není překvapivé a na trhu se s ním počítalo.
Více informací

Slovenská vláda uvalí na firmy v regulovaných sektorech energetiky, telekomunikací a poštovních služeb zvláštní daň 4,2 procenta z ročního zisku. Daň bude platit v tomto a příštím roce a jejím účelem je posílit příjmy státního rozpočtu, a ozdravit tím veřejné finance.
Více informací

Řecké vládě by mohly dojít peníze už v průběhu příštího měsíce, což by znamenalo, že státní zaměstnanci by nedostali zaplaceno a bez peněz by byli i důchodci. Upozorňuje na to bývalý premiér Lukas Papadimos, podle něhož je výpadek v daňových příjmech hlubší, než se čekalo. O to důležitější je prý výsledek opakovaných voleb, které se budou konat 17. června.
Více informací

 

   

...více informací naleznete v sekci Aktuality.

Posledních 7 dní doma

Pravidla pro podnikání v tuzemském realitním byznysu možná čeká změna. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci s resortem financí a ministerstvem průmyslu a obchodu řeší, jak by bylo možné nově upravit například pojištění nebo odpovědnost "realitek".
Více informací

Tuzemským bankám a spořitelnám za první čtvrtletí stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 7,5 procenta na 15,9 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka na internetu. Bilanční suma sektoru na konci března činila necelých 4,6 bilionu korun, což představovalo meziroční nárůst o více než osm procent.
Více informací

Česká republika se v letošním žebříčku konkurenceschopnosti švýcarského institutu International Institute for Management Development (IMD) propadla o tři místa. Posunula se za Kazachstán na 33. pozici z 59 států. O první místo se stejně jako loni dělí USA s Hongkongem.
Více informací

Vláda schválila možnost vybrat si na vozidlo registrační značku podle přání. Přidělení vlastní kombinace alfanumerických znaků na jednu tabulku by mělo stát 5000 korun, tedy 10.000 Kč na vozidlo. Možnost zavádí novela zákona o provozu na pozemních komunikacích. Novelu čeká projednání v parlamentu.
Více informací

Praze se od roku 2008 snížily daňové příjmy o 4,1 miliardy korun, tedy zhruba o devět procent. Nejvyšší propad je u daně z příjmů právnických osob, které poklesly o třetinu. Vyplývá to ze závěrečného účtu hlavního města za rok 2011, který schválila rada hlavního města. Praha, která loni hospodařila se ztrátou 1,97 miliardy korun, se snaží s propadem v příjmech vyrovnat hlavně úsporami v provozních výdajích.
Více informací

Ministerstvo financí očekává, že deficit veřejných financí letos klesne na tři procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to ze zveřejněného fiskálního výhledu ministerstva. Pro přijetí eura je nezbytné dodržet právě tříprocentní hranici
Více informací

V případě, že veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda požádat poslaneckou sněmovnu neprodleně o vyslovení důvěry. Počítá s tím návrh ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti (tzv. finanční ústava). Normu předložilo ministerstvo financí do připomínkového řízení, vyplývá z internetových stránek vlády. Zákony by měl platit od roku 2014.
Více informací

 

...více informací naleznete v sekci Aktuality.