Bohatí versus chudí – kde jsou největší rozdíly?

Přestože i v Česku se průměrná mzda čím dál více vzdaluje představě běžného zaměstnance, jsou příjmové rozdíly v rámci zemí OECD jedny z nejnižších. Kde jsou rozdíly největší?

K porovnání příjmové nerovnosti lze použít více ukazatelů, např. Gini index, rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem či poměr příjmů mezi pětinou nejbohatších a nejchudších obyvatel země. Dle všech ukazatelů jsou nejmenší příjmové rozdíly v zemích Skandinávie. Česko rovněž prozatím patří mezi země s nízkými příjmovými rozdíly. V posledních letech se však příjmové nůžky výrazně rozevírají i v Česku. Mzdové rozdíly jsou dlouhodobě nízké v zemích Skandinávie, tedy zemích s propracovanou sociální politikou. Nižší mzdové rozdíly a fungující sociální síť je důvodem, proč je v severských zemích i nízký počet „chudých“ občanů.

• Velmi často se používá Gini index, který nám udává míru nerovnosti ve výši příjmů občanů v zemi. Čím je vyšší, tím jsou rozdíly ve výši příjmů občanů vyšší. Pokud by se index rovnal nule, měli by všichni občané  stejně vysokou „výplatu“ a neexistovala by tak mzdová nerovnost. Čím vyšší je Giniho index, tím je rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem vyšší.
• V přiložené tabulce máme uveden poměr čistého ročního příjmu na každého člena domácnosti nejbohatších 20 % domácnosti oproti 20 % nejchudších domácností. Porovnáváme údaje v paritě kupní síly. Dle údajů OECD činí příjem pětiny nejbohatších domácností v Česku roční příjem 29 716 PPP dolarů, naproti tomu pětiny nejchudších domácností 8 343 PPP dolarů. Můžeme tedy říci, že příjem pětiny nejbohatších je vyšší 3,56krát.
• Při seřazení mezd a platů od nejmenší po největší, tak mzda ležící přesně uprostřed je medián mezd. Můžeme tedy říci, že medián mezd je „skutečnou průměrnou mzdou“, protože rozděluje mzdy na dvě stejné poloviny. Medián je ve všech zemích nižší než průměrná mzda, protože průměrná mzda je nadhodnocena příjmy nejlépe vydělávajících zaměstnanců. Dle údajů OECD (Pensions at a Glance 2011) dosahuje v Česku medián 85,2 % průměrné mzdy. Ve Švédsku, Finsku, Norsku a Dánsku je to však téměř 90 %. Naproti tomu v Mexiku, Chile a Turecku nedosahuje medián mzdy ani 60 % průměrné mzdy.

Příjmové rozdíly v Evropě jsou nižší

Ve vyspělých zemích světa počet dolarových milionářů rok od roku roste, rovněž však přibývá lidí pracujících za podprůměrnou mzdu. Průměrná mzda je tak v současné době pro většinu občanů nedosažitelná. Hodnoty mezd nejlépe vydělávajících občanů výrazně zvyšují aritmetický průměr mezd, který tak stále méně odpovídá vžité představě mzdy běžného zaměstnance. V Evropě jsou však příjmové rozdíly nižší než v mimoevropských zemích.

• Nejnižší Gini index je v Maďarsku (24,7),  Dánsku (24,8), Norsku (25), Finsku (26,8). Rovněž v Česku je hodnota Gini indexu nízká. Za posledních 13 let však výrazně vzrostl. V roce 1996 měl dle CIA (Centrall Intelligence Agency) hodnotu 25,4 a v roce 2009 již 31. V mimoevropských zemích je však Gini index podstatně vyšší. Z členských zemí OECD je nejvyšší v Chile (52,1), Mexiku (51,7) a USA (45). Ještě vyšší příjmové nerovnosti jsou však v afrických zemích, kde Gini index má většinou hodnotu přes 50, někdy i přes 60 (např. Namibii, JAR, Botswaně či Lesothu).
• Rozdíl mezi čistým příjmem pětiny domácnosti s nejvyššími příjmy a pětinou domácností s nejnižším příjmem je v Mexiku (12,97), Chile (12,76), Turecku (8,15), USA (7,73), Izrael (7,67) a Portugalsku (6,06). Nejnižší příjmové rozdíly domácností jsou v zemích Skandinávie a východní Evropě. V Česku jsou rozdíly třetí nejnižší (po Slovinsku a Dánsku). V posledních letech však dochází ve východní Evropě k prohlubování příjmů bohoaých a chudých domácností. Rozdíl mezi západní a východní Evropou se v tomto ohledu snižuje. 

Tabulka: Míra nerovnosti v příjmech v zemích OECD; kolikrát je vyšší příjem pětiny nejbohatších domácnosti oproti pětině nejchudších

Pramen: OECD: Better Life Index, Income