Letos by se hospodářství mohlo dočkat nárůstu o pět až šest procent
Maďaři nekompromisně míří do Evropské unie a plně tomu přizpůsobují hospodářskou politiku.
Hned v první pracovní den roku 2000 oznámila Maďarská centrální banka (NBH), že snižuje všechny tři hlavní úrokové sazby. Její rozhodnutí má stimulovat pozitivní trendy na peněžním trhu a hospodářský vývoj, díky němuž se Maďarsko drží na špici mezi reformními zeměmi. Počátkem loňského roku se sice na ekonomice projevil syndrom únavy, způsobený částečně doznívajícími neblahými vlivy ruské a kosovské krize, ovšem poslední měsíce loňského roku, kdy růst HDP dosáhl pětiprocentní hranice, přinesly budapešťské středopravicové vládě velké potěšení.Krátce před Novým rokem maďarský ministr financí Zsigmond Járai prohlásil, že tempo nárůstu by letos mohlo dosáhnout pěti až šesti procent. Podpoří jej mimo jiné rozjezd konjunktury v zemích Evropské unie, kam směřují dvě třetiny maďarského exportu. Podle statistického úřadu v některých komoditách (strojírenství, zbrojní průmysl aj.) nárůst dosahuje nadprůměrných hodnot. Vzhledem ke slabšímu importu se navíc ukazuje, že obchodní bilance vypadá úspěšněji, než se původně očekávalo. Robustní export
nejenže působí jako motor domácí výroby, ale působí i jako magnet na zahraniční investory. Silnou atraktivitu potvrzuje prognózovaný příliv investic o osm až deset procent v letech 2000 a 2001.Vzhledem k letošním očekáváním ministr Járai vyjádřil naději, že dojde ke zrušení již několik let uplatňovaného režimu každoměsíční (klouzavé) devalvace forintu a k fixaci měny k euru v roce 2001. Budapešť také předpokládá, že inflace se v roce 2001 sníží na čtyři, maximálně pět procent. Vláda s centrální bankou tak
é rozhodla, že měsíční tempo devalvace forintu se od 1. dubna zpomalí na 0,3 procenta z nynějších 0,4 procenta. Pokud se bude snižovat podle předpokladů, dojde v příštím roce ke snížení tempa devalvace ještě jednou, řekl Járai před několika dny.Op
roti působivému zvyšování produktivity, provázenému strukturními změnami v soukromém sektoru (v současnosti soukromá sféra vytváří 80 procent HDP), stojí těžkopádný veřejný sektor, zatěžovaný penzijními fondy a systémem sociálního pojištění, byť v roce 1997 revidovaným. Sanace státního rozpočtu je proto považována za jeden z nejdůležitějších úkolů maďarské hospodářské politiky. Před Vánoci parlament odhlasoval návrh státního rozpočtu na rok 2000, což pro premiéra Viktora Orbána znamenalo velké ulehčení už z toho důvodu, že to vyvolalo bouřlivou diskusi mezi koalicí a opozicí, ale i nespokojenost šéfa malé koaliční rolnické strany a ministra zemědělství Józsefa Torgyana.Přijatý rozpočet umožňuje dále stabilizovat státní finance a počítá dokonce s mírným poklesem deficitu. Z hlediska střednědobého pak ministerstvo financí očekává redukci státního deficitu na pomezí dvou až tří procent a s poklesem hrubého státního dluhu, který se nyní blíží 60 procentům, což je jedno z kritérií pro vstup do Evropské měnové u
nie. Navíc deficit veřejného sektoru skončil letos na úrovni 441 miliard forintů, tedy byl o 17 miliard HUF menší, než se původně plánovalo.Zdroj: HN z 4. 1. 2000