Osm důvodů, proč budeme mít nižší důchod

Státní důchod postupně klesá ve většině zemí a tento trend bude nadále pokračovat. Vyspělé země si nebudou moci dovolit současné nastavení výše státních důchodů. Čím jsme mladší, tím vyšší úlohu budou v penzi hrát naše vlastní úspory a investice. Proč? Podívejme se na vybraných 8 důvodů.

1. Demografické změny

V Česku, stejně jako ostatních vyspělých zemích, se výrazně prodlužeje střední délka života 65letých občanů. Žijeme tedy v průměru déle a delší dobu čerpáme státní penzi. Z důvodu nižší porodnosti, tak výrazně klesá poměr mezi penzisty a poplatníky. Zatímco v roce 2007 bylo v Česku dle zprávy ČSSZ celkem 2 688 078 důchodců (starobních, invalidních a pozůstalostních dohromady) a 4 958 581 poplatníků pojistného, tak v roce 2012 (k 31. březnu) je v Česku 2 871 453 důchodců a 4 933 997 poplatníků.

• V roce 2007 tak připadalo na 1 důchodce 1,84 poplatníků, v březnu letošního roku 1,72 poplatníků. Během 5 let došlo k výraznému poklesu uvedeného poměru a tento trend bude pokračovat.
• V roce 2007 připadalo na 1 starobního důchodce 2,48 poplatníků, v březnu letošního roku 2,11 poplatníků. Při zohlednění pouze starobních důchodců je tento pokles ještě razantnější.

2. Změna výpočtu důchodu

Výpočet důchodu se změnil od října 2011, od ledna 2012. Jinak se bude výpočet důchodu počítat od ledna 2013, 2014 a 2015. Ani v dalších následujících letech nelze vyloučit další změny. Při výpočtu důchodu se mění redukční pásma a zápočet v jednotlivých redukčních pásmech. Tyto změny znamenají, že naprostá většina občanů bude mít při stejných vstupních údajích vždy nepatrně nižší důchod. Změny jsou sice malé a postupné, ale znamenají snížení poměru mezi průměrnou penzí a průměrným důchodem.

3. Zvýšení důchodového věku

V Česku dochází na základě „malé důchodové reformy“ k výraznému postupnému zvyšování důchodového věku. Občané narozeni v roce 1977 odejdou do důchodu v 67 letech. Vyšší důchodový věk bude znamenat, že většina občanů bude v předdůchodovém věku častěji v evidenci na úřadu práce. Evidence na úřadu práce se přitom do doby pojištění pro výpočet důchodu zohledňuje jenom částečně. Delší doba evidence na úřadu práce, tak přinese nižší důchod. Navíc v předdůchodovém věku budou muset někteří občané pracovat i za nižší příjem, jenom, aby měli práci, což rovněž bude znamenat nižší důchod.

4. Nižší valorizace důchodů

Důchody se každoročně valorizují, aby nedocházelo k reálnému propadu již přiznaných důchodů. Ekonomické problémy vyspělých zemí však znamenají, že se důchody valorizují méně, než se původně očekávalo. Valorizace důchodů nepokryje roční inflaci penzistů.

5. Penzisté mají vyšší inflaci

Oficiální zveřejňovaná míra inflace je jedna věc, osobní inflace každého z nás je však věc druhá. Naše inflace se odvíjí od toho, jaké zboží a služby kupuje. Zpravidla platí, že osobní inflace občanů s nižšími příjmy je vyšší a občanů s vyššími příjmy je nižší. Nejvíce totiž rostou v posledních letech ceny potravin a energií. Vyšší DPH nejcitelněji na svých peněženkách pociťují právě občané s nižšími příjmy a důchodci. Osobní inflace penzistů je tak vyšší než publikovaná meziroční inflace.

6. Budeme odcházet častěji do předčasného důchodu

Přestože životní úroveň občanů stoupá a zlepšuje se fyzická kondice v předdůchodovém věku, tak vzhledem ke zvyšujícímu se důchodovému věku a rostoucím pracovním nárokům, které s sebou přinášejí příliš stresu, bude v budoucnu nadále přibývat občanů odcházejících do předčasného důchodu. Sankce za předčasný důchod je přitom citelná. Od roku 2012 došlo oproti roku 2011 ke zvýšení krácení při odchodu do předčasného důchodu. Stejná situace je i v dalších vyspělých zemích. Předčasné důchody jsou více kráceny než v minulsoti. Důchody tak budou klesat i z důvodu, že bude stoupat počet předčasných důchodců.

7. Nezapočítání doby studia do doby pojištění

Výše důchodu závisí na výdělcích v produktivním věku a získané době pojištění. Budoucí penzisté přitom získají nižší dobu pojištění. Od roku 2010 se totiž do doby pojištění nezapočítává studium. Chybějící doba pojištění ovlivní důchod citelně. Přitom další změny v oblasti započítávání doby pojištění lze v budoucnu ještě očekávat. A to především v oblasti započítávání doby v evidenci úřadu práce. Tato doba se v některých vyspělých zemích do doby pojištění téměř nezapočítává.

8. Započítání všech příjmů

Zpravidla platí, že v prvních letech po nástupu do práce mají občané nejnižší příjmy. V současné době tyto nižší příjmy výši důchodu negativně neovlivňují, protože výši důchodu přiznaného v roce 2012 ovlivňují příjmy z let 1986 až 2011. V budoucnu se však budou počítat všechny příjmy od roku 1986. Mladým lidem se osobní vyměřovací základ (tj. průměrná mzda v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy jsou násobeny koeficientem) bude počítat ze všech příjmů, což v konečném důsledku bude znamenat nižší důchod. Průměrný měsíční příjem za všechny odpracované roky se díky nižším příjmům na začátku kariéry více rozmělní.