Důvody, proč mají občané s nízkými příjmy (do 11 tisíc Kč) důchod téměř stejně vysoký jako příjem dosahovaný v produktivním věku, jsou:
- Důchody jsou vypláceny čisté. Z důchodu se již neodvádí daň z příjmu ani sociální a zdravotní pojištění.
- První redukční hranice, do které se započítává osobní vyměřovací základ v plné výši, činí v letošním roce 11 061 Kč.
- Výše důchodu závisí nejenom na dosahovaném příjmu, ale i na získaném počtu let pojištění. Občané, kteří pracovali celý život za nízkou mzdu, ale získali dostatečnou dobu pojištění, tak mají důchod na úrovni příjmu v produktivním věku.
Kdy se daní důchody?
Jestliže penzista nepracuje, tak dani z příjmu fyzických osob podléhá za rok 2012 část důchodu nad 36násobek minimální mzdy, tedy důchod nad 288 tisíc Kč. Zjednodušeně můžeme říci, že daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob podává občan, jehož měsíční důchod je vyšší než 24 tisíc Kč.
- Aby penzista měl měsíční důchod přes 24 tisíc Kč, tak musí získat např. 40 let pojištění a mít měsíční příjem 209 tisíc Kč.
- V praxi tak podávají penzisté daňové přiznání zcela výjimečně. Navíc i penzista s měsíčním důchodem nad uvedenou hranici může uplatnit slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. V praxi to znamená, že penzista s ročním důchodem ve výši 453 600 Kč nezaplatí na dani z příjmu fyzických osob ničeho. Daňové přiznání však musí podat. Základ daně činí 165 600 Kč (453 600 Kč – 288 000 Kč). Daň z příjmu je 24 840 Kč (15 % z 165 600 Kč). Při uplatnění slevy na poplatníka je daňová povinnost 0 Kč (24 840 Kč – 24 840 Kč).
Kdo má vyšší důchod než příjem?
V některých případech se může stát, že má penzista vyšší důchod, než měl příjem v produktivním věku. Jedná se o občany s nízkými příjmy. Podmínkou je získání dostatečného počtu let pojištění.
Praktický příklad: Penzistka Modrá má osobní vyměřovací základ 8 500 Kč. Paní Modrá má tedy průměrnou mzdu za všechny odpracované roky v současné hodnotě 8 500 Kč (dřívější výdělky jsou přepočteny). Paní Modrá získá přitom 42 let pojištění. Paní Modrá se rozhodne jít od srpna do důchodu.
- Za červenec tedy ještě obdrží poslední výplatu ve výši 7 564 Kč. Z hrubé mzdy paní Modré je sraženo zdravotní pojištění 383 Kč (4,5 % z 8 500 Kč), sociální pojištění 553 Kč (6,5 % z 8 500 Kč). Daň z příjmu paní Modrá neplatí. Vlivem uplatnění slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč měsíčně v Česku neplatí na dani z příjmu fyzických osob ničeho zaměstnanie s měsíční mzdou do 10 290 Kč.
- Za srpen obdrží paní Modrá svůj první důchod ve výši 7 625 Kč.
Tabulka: Výpočet důchodu paní Modré v roce 2012
Text | Částka |
---|---|
Osobní vyměřovací základ |
8 500 Kč |
Redukce do 11 061 Kč (ze 100 %) | 8 500 Kč |
Redukovaný osobní vyměřovací základ | 8 500 Kč |
Základní výměra důchodu | 2 270 Kč |
Procentní výměra za odpracované roky (42 let x 1,5) | 63 |
Procentní výměra důchodu (8 500 Kč x 63 %) | 5 355 Kč |
Měsíční důchod celkem (2 270 + 5 355 Kč) | 7 625 Kč |
vlastní výpočty autora
Jak jsme si ukázali na praktickém příkladu, tak občané s nízkými příjmy a vysokému počtu let pojištění si odchodem do důchodu nepohorší.
Minimální důchod? 5 630 Kč
V Česku není zákonem stanovem minimální důchod. Pro přiznání důchodu je však nutné splnit dvě podmínky: dobu pojištění a důchodový věk. V letošním roce je nutné získat 28 let pojištění. Při osobním vyměřovacím základu 8 000 Kč a právě 28 let pojištění vychází důchod 5 630 Kč.
Nízké příjmy a důchod ve světě
Důchod občana pobírajícího polovinu průměrné mzdy je v Česku jeden z nejvyšších z členských zemí OECD. Průměrná mzda za rok 2011 činila 24 319 Kč, polovina průměrné mzdy je tedy 12 160 Kč. Čistý příjem dosahuje 10 446 Kč (daň z příjmu 375 Kč, sociální pojištění 791 Kč a zdravotní pojištění 548 Kč). Měsíční důchod při 44 letech pojištění činí 9 774 Kč. Průměrný důchod dosahuje 94 % příjmu před odchodem do důchodu.
- Nejnižší náhradový poměr u občanů s příjmem ve výši poloviny průměrné mzdy je z členských zemí OECD v Japonsku (52,7 %), Německu (55,6 %), Mexiku (58,2 %), Irsku (60,8 %), USA (63,8 %) a Velké Británii (67,5 %).
- Nejvyšší náhradový poměr je na Islandu (139,0 %), Dánsku (131,9 %) a Řecku (113,6 %). Občanům s podprůměrnými příjmy se v těchto zemích odchod do důchodu jednoznačně vyplatí. Důchody se totiž ve většině zemí nedaní nebo podléhají zvýhodněnému režimu, mzda se daní. Proto může být důchod vyšší než příjem před odchodem do důchodu.
Pramen: OECD „Pensions at a Glance 2011“