Zálohy na zdravotní pojištění nejsou pro všechny OSVČ nutností

Zdravotní pojištění musí OSVČ platit formou měsíčních záloh, kdy zdravotní pojištění za daný měsíc musí být zaplaceno do 8. dne následujícího měsíce (např. za červen do 8. července). Tuto povinnost však některé OSVČ nemají, podívejme se na nejčastější případy.

Podnikání jako přivýdělek

OSVČ, které si podnikáním pouze přivydělávají, neplatí měsíční zálohy. Samostatná výdělečná činnost je vedlejším zdrojem příjmu. Hlavním zdrojem příjmu je pro OSVČ zaměstnání. O skutečnosti, že je samostatná výdělečná činnost pouze přivýdělkem, musí být však zdravotní pojišťovna informována, aby nedošlo ke zbytečným problémům.

• Praktický příklad

Pan Černý je zaměstnanec a současně si přivydělává. Samostatnou výdělečnou činnost zahájí 1. července 2012. Protože je samostatná výdělečná činnost pro pana Černého vedlejším zdrojem příjmu a svoji zdravotní pojišťovnu o této skutečnosti informoval, tak nemá povinnost pan Černý během roku 2012 hradit zálohy na zdravotním pojištění. Zdravotní pojištění za rok 2012 následně jednorázově doplatí při odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2012. Při výpočtu zdravotního pojištění za rok 2012 se na pana Černého nevztahuje povinnost uhradit zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Zdravotní pojištění zaplatí dle skutečného zisku. Víme, že pan Černý za rok 2012 dosáhne zisku 60 000 Kč (příjmy budou 100 000 Kč a výdaje uplatní 40% paušálem). Pan Černý při odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2012 zaplatí své zdravotní pojišťovně jednorázově 4 050 Kč (60 000 Kč x 50 % x 13,5 %). Pan Černý bude ve své výdělečné činnosti pokračovat i v roce 2013, kdy bude pořád přivýdělkem, a proto nebude platit zálohy na zdravotním pojištění ani během roku 2013.

Podnikající penzista či student

Zálohy na zdravotním pojištění neplatí v prvním roce zahájení samostatné výdělečné činnosti ani osoby, za které je plátcem zdravotního pojištění i stát. V praxi se jedná nejčastěji o penzisty, studenty, ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené ze zaměstnání. Všechny tyto OSVČ navíc nemusí při placení zdravotního pojištění dodržet minimální vyměřovací základ a zdravotní pojištění doplatí dle skutečně dosaženého zisku. To je velká výhoda oproti OSVČ na hlavní výdělečnou činnost, které i když budou za rok 2012 ve ztrátě, tak musí za rok 2012 odvést zdravotní pojištění v minimální výši 20 361 Kč, přičemž minimální měsíční záloha během roku 2012 činí 1 697 Kč.

• Praktický příklad

Penzista pan Modrý zahájí 21. června 2012 svoji samostatnou výdělečnou činnost, během celého roku 2012 nebude platit zálohy na zdravotním pojištění. Za rok 2012 zaplatí zdravotní pojištění dle skutečně dosaženého zisku při odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2012. Pan Modrý bude mít za rok 2012 zisk 100 tisíc Kč (příjem 280 000 Kč a výdaje 180 000 Kč, pan Modrý vede daňovou evidenci). Za rok 2012 zaplatí penzista Modrý jednorázově 6 750 Kč (100 000 Kč x 50 % x 13,5 %). V roce 2013 již však pan Modrý bude zdravotní pojištění platit. Poprvé se zaplatí záloha v roce 2013 v následujícím měsíci po odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích. Měsíční záloha bude 563 Kč (6 750 Kč: 12, zaokrouhleno na celé Kč nahoru). Poprvé zaplatí pan Modrý zálohu ve výši 563 Kč do 8. března 2013, protože odevzdá Přehled o příjmech a výdajích své zdravotní pojišťovně v únoru 2013. Stejná situace je i u zaměstnankyň na mateřské a rodičovské dovolené nebo studentů.

Nemoc

OSVČ neplatí zdravotní pojištění také za měsíc, kdy byla po celý kalendářní měsíc nemocná nebo jí byla nařízena karenténa. Toto ustanovení platí, i když je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmu. Jestliže však má OSVČ dostatečný zisk, tak sice za daný měsíc zálohu nezaplatí (v ostatních měsících během roku samozřejmě zálohu platí), ale na výši zdravotního pojištění za celý rok tato skutečnost nemá vliv.

• Praktický příklad

OSVČ pan Zelený dosáhne za rok 2012 zisku 420 tisíc Kč. Během roku zaplatí 11 záloh po 1 800 Kč, jeden měsíc byl nemocný a nemusel tudíž plati zdravotní pojištění platit. Za rok 2012 má pan Zelený povinnost zaplatit zdravotní pojištění ve výši 28 350 Kč (420 000 Kč x 50 % x 13,5 %). Během roku zaplatil na zálohách 19 800 Kč (11 měsíců x 1 800 Kč). Jednorázově tedy doplatí 8 550 Kč. Nižší počet záloh tak znamená vyšší doplatek po odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích. Neplacení zálohy za měsíc nemoci však má vliv na cash-flow, proto je dobré této skutečnosti využití.

• Praktický příklad

Jiná situace je v případě nizkého zisku. Při dvouměsíční nemoci se v tomto případě snižuje minimální vyměřovací základ za celý rok, což má za následek nižší odvod na zdravotním pojištění za celý rok 2012. OSVČ pan Červený dosáhne za rok 2012 zisku 120 000 Kč. Minimální vyměřovací základ za každý měsíc v roce 2012 činí 12 568,50 Kč, za 10 měsíců činí 125 685 Kč. Pan Červený tedy zaplatí na zdravotním pojištění za celý rok 2012 částku 16 968 Kč (125 685 Kč x 13,5 %). Pokud by nebyl pan Červený dva měsíce nemocný a řádně tuto skutečnost své zdravotní pojišťovně nedoložil, tak by musel na zdravotním pojištění zaplatit 20 361 Kč (12 568,50 Kč x 12 měsíců x 13,5 %).