Trh státních dluhopisů se až do nedávna v ničem zásadním neodlišoval od trhu s běžnými půjčkami. V obou případech proti sobě stojí věřitelé a dlužníci. Věřitelé poskytují kapitál a mají pohledávku za dlužníkem. Naopak dlužníci mají dluh vůči věřiteli, který si za podstoupené riziko obvykle určuje úroky. Trh se stáními dluhopisy některých zemí se však dostal do zajímavé situace, kdy věřitelé platí úroky za to, že mohou půjčovat. Dlužníci pak dostávají úroky za své rozhodnutí si půjčit. Úrok prý nemůže být záporný, učí se na školách. Realita je však o krok napřed.
Bezpečné Švýcarsko
Na sklonku minulého roku se stala tato situace typická pro krátkodobé švýcarské dluhopisy, když v září jejich výnosy poklesly do negativního teritoria. V posledních měsících se však z výjimky začíná stávat pravidlo. Pod nulu se pomalu začaly zavrtávat také další země jako Německo, Dánsko, Nizozemí nebo Finsko, které v současné Evropě platí za stabilní země. A v jedné z posledních aukcí se negativním výnosem pochlubila také Francie, která na seznamu bezpečných přístavů v první řadě nefiguruje. Dnes už prodávají Švýcaři i pětiletý dluh s negativním výnosem (viz graf).
Graf: Výnosová křivka švýcarských státních dluhopisů. Výnosová křivka ukazuje, jak se mění úrokový výnos (vertikální osa – v %) s měnící se dobou splatnosti dluhopisů (horizontální osa – v letech)
Proč nedrží hotovost?
Negativní výnos je vždy raritou, která si vyžaduje specifické podmínky. Ekonomická teorie říká, že negativní výnos není možný, protože by se v tom případě vyplatilo investorovi držet hotovost. O motivech investorů k přijetí ztrát se v současnosti vedou polemiky, které zatím nemají vítěze. Zakopaný pes je však ve vnímání rizikovosti bezpečných dluhopisů a hotovosti. Investoři očividně preferují ztrátový dluhopis ve srovnání s hotovostí. De facto tak považují hotovost za více rizikovou. Svoji roli však může hrát také regulatorní prostředí finančních trhů, na základě kterého se musí klientské peníze umístit do specifické třídy aktiv.
Kam zaparkovat levné peníze?
Pokud je tedy hotovost v některých situacích nepřípustná, hledají institucionální investoři blízké substituty, zdánlivé bezpečí v současných podmínkách na trhu. Nedostatek bezpečných alternativ v prostředí úrokových sazeb blízkých nule, které drží většina centrálních bank vyspělých zemí, žene investory do ztrátových pozic. Bezpečných přístavů je dnes jako šafránu. Peníze jsou extrémně levné a nedostatek příležitostí nedává velkým investorům prostor k rozšíření portfolia. Přímo zásadní vliv má také situace okolo dluhové krize eurozóny, která navádí raději vstoupit do pozic s negativním výnosem, než například držet hotovost na účtu ve španělské bance, anebo v této na krach zralé zemi investovat. Možná není daleko doba, kdy si bezpečné země typu Švýcarska či Německa začnou více půjčovat a tím de facto budou své dluhy splácet.
Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.