Které příjmy vám důchod nezvýší?

Důchod přiznaný v roce 2012 ovlivňují příjmy, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění, v letech 1986 až 2011. Z mnohých příjmů se však důchodové pojištění neplatí, je tedy potřeba počítat, že nám tyto příjmy důchod nezvýší, abychom následně nebyli nemile překvapeni.

Dohoda o provedení práce

V letošním roce se neplatí důchodové pojištění při práci na dohodu o provedení práce do 10 tisíc Kč měsíčně. V minulých letech se z dohody o provedení práce neplatilo důchodové pojištění bez ohledu na výši měsíční odměny. Práce na dohodu o provedení práce tedy důchod přiznaný v letošním roce nezvyšuje, ať už byla odměna v minulých letech jakkoliv vysoká. Občané, kteří měli nízký příjem ze zaměstnání (např. 9 tisíc Kč) a následně si přivydělávali během roku pro několik zaměstnavatelů na základě dohody o provedení práce, tak budou mít nízký důchod. I když si na dohodu přivydělali více, než kolik byl jejich příjem ze zaměstnání.

Další příjmy, které Vám nezvýší důchod

Důchod nezvyšuje řada příjmů, podívejme se na najčastější případy: příjem z pronájmu, příjem z kapitálového majetku (např. dividendy, úroky a jiné výnosy), příjmy z prodeje nemovitosti, příjmy z převodu účasti ve společnosti s ručením omezeným, výhry v loteriích. Samozřejmě rovněž nezvyšuje důchod práce na černo.

• U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se pro důchodové účely započítává určený vyměřovací základ v daném roce. Nikoliv zisk. Vyměřovací základ činí 50 % ze zisku, takto vypočtený vyměřovací základ však musí být vyšší než minimální vyměřovací základ, jinak se použije minimální vyměřovací základ. OSVČ si však může sama určit vyšší vyměřovací základ. Při zisku 360 tisíc Kč je vyměřovacím základem 180 tisíc Kč. Právě 180 tisíc Kč se bude v daném roce hodnotit pro výpočet důchodu. Tato částka přitom odpovídá hrubé mzdě 15 000 Kč (180 000 Kč: 12).

Pozor na doplatek z ruky

V praxi dochází k situaci, že zaměstnanec dostává oficiálně od svého zaměstnavatele oficiální mzdu a zbylou část mzdy dostává „z ruky“. Zaměstnavatel tak ušetří na povinných odvodech. Ušetří i zaměstnanec, protože z „doplatku z ruky“ neodvádí daň ani povinné pojistné.

• Když pobírá zaměstnanec oficiálně 8 tisíc Kč a dalších 6 tisíc Kč z ruky, tak stojí zaměstnavatele 16 720 Kč (8 000 Kč + 6 000 Kč + povinné pojistné ve výši 34 % z 8 000 Kč). V případě, že by byla mzda zaměstnance 14 tisíc Kč, tak zaměstnanec stál zaměstnavatele 18 760 Kč (14 000 Kč x 1,34).
• Bezdětný zaměstnanec pobírající oficiálně 8 tisíc a dalších 6 tisíc „z ruky“ má čistý příjem 13 120 Kč (7 120 Kč + 6 000 Kč). V případě příjmu 14 tisíc Kč by byl čistý příjem 11 710 Kč.

Přesto je tento postup pro zaměstnance nevýhodný. Zaměstnanec má nižší náhradu mzdy, nemocenské dávky i případnou podporu v nezaměstnanosti. A taky důchod, jak si ukážeme na praktickém příkladu.

Praktický příklad: Na ukázkovém příkladu si vypočítáme důchod pana Nováka, který získá 42 let pojištění a jeho osobní vyměřovací základ bude 8 tisíc Kč a důchod pana Novotného, který rovněž získá 42 let pojištění a jeho vyměřovací základ bude 14 tisíc Kč.

Tabulka: Výše spotřební daně u krabičky cigaret v EU (k 1. červenci 2011)

vlastní výpočty autora

Jak vidíme na ukázkovém příkladu, doplatek z ruky se panu Novákovi nevyplatí. Sice má čistou mzdu vyšší o 1 410 Kč (13 120 Kč – 11 710 Kč), ale měsíční penzi má nižší o 2 447 Kč (9 757 Kč – 7 310 Kč). Navíc v případě jeho smrti by byla nižší i vdovská penze či sirotčí důchod. Doplatek z ruky je nevýhodný i pro invalidní důchod. Nižší odvody na důchodovém pojištění mohou mít za následek v případě zdravotních problémů podstatně nižší invalidní důchod, ať už prvního, druhého nebo třetího stupně.