Tak jako je pro vnitřní zařízení sauny ideální africká vrba, pro roubené stavby zase finská borovice a pro dřevěná okna třeba indonéské meranti, hledá si i obor podlah to nejvhodnější. Už to není pouze doména běžných tuzemských jehličnatých a listnatých dřevin; dnes jim konkurují i dřeva ovocných stromů (kromě třešně i jabloň nebo hrušeň) a s nimi neustále se rozšiřující řada méně známých, povětšinou afrických, asijských a jihoamerických dřevin. Některé se dále upravují horkou párou, která jejich dezén i specifické vlastnosti ještě zvýrazní.
Za perspektivní je pokládán hlavně bambus, mimo jiné i proto, že je díky svému neobyčejně rychlému růstu snadno obnovitelnou surovinou. Není to ovšem dřevina, ale travina, přesněji její zdřevnatělý a do rozměrů kmene dorůstající stonek. Bambusová podlaha má zajímavý dekor, je dostatečně tvrdá a odolná vůči klimatickým vlivům. Svými rozměry (délka kolem 900 mm, šířka až 90 mm, tloušťka 10-15 mm) i technologií výroby (plátky bambusového kmene se za vysokého tlaku lisují do několika vrstev) představují podlahové dílce z bambusu vlastně jakýsi přechod mezi masivní parketou a vrstvenou podlahou.
Připraveno ve spolupráci s časopisem 
Test Renault Rafale Atelier Alpine E-Tech 4×4 300: francouzský jednorožec
Pneumatiky Baťa: Stopy českého průmyslníka se otiskly do všech silnic předválečného Československa
Mnozí jste na ní jezdili jako děti, po více než 40 letech přichází konec. Dnes Tatra vyrobí úplně poslední kus modelu 815
Test Ford Capri: O Fordu Enyaq Coupé a vládci bez šatů
Hadimrška, Aero Minor nebo Ogar 250. Co všechno se v Československu dalo koupit po válce
