Každé okno je přitom zakázkovou prací, je vyráběno přesně na míru příslušnému stavebnímu otvoru a bez problémů se vypořádá i s kruhem, elipsou či jakýmkoli jiným atypickým tvarem včetně dokonalých replik historických předloh. Není tedy nutné při výměně starých oken za nová nic bourat nebo naopak dozdívat.
Často, a to i v odborných kruzích, se této kategorii výrobků říká nehezky česky eurookna. Dost to tahá za uši a své výhrady k tomuto slovnímu hybridu budou mít určitě i jazykovědci, takže raději mluvme o oknech z europrofilů. "Pro výrobu profilů se používá pouze kvalitní dřevo bez suků. Ty právě dříve působily funkční poruchy oken a odlupování nátěrů," říká Vladimír Vašíček z firmy Maskop 99. "Třívrstvý profil zajišťuje vysokou pevnost a zabraňuje kroucení. Libovolně zformovaný rám se několikrát brousí, natírá a kompletuje izolačním sklem a kováním, které je stejné jako u plastových oken. Veškerá lepidla a nátěrové hmoty jsou vodou ředitelné a ekologicky i zdravotně zcela nezávadné. Finální nátěr je odolný proti povětrnostním vlivům i UV záření."
V podmínkách tuzemské produkce je základem dřevěných oken obvykle smrkové, případně dubové dřevo, okrajově i modřín a borovice, v exkluzivním provedení také některé exotické dřeviny, například meranti nebo eukalyptus.
Profil (v třívrstvém provedení s tloušťkou 68 mm, ve čtyřvrstvém 78 mm) je lepen buď z celistvých lamel, tedy průběžných jak po celé šířce, tak výšce rámu, nebo z kratších napojovaných lamel. První typ je dražší, ale funkčně jsou si oba rovny - rozdíl je pouze estetický.