Většina občanů platí více na pojistném, než na dani z příjmu

I při stejné mzdě odvedou zaměstnanci (OSVČ při stejném zisku) na dani z příjmu fyzických osob za rok rozdílné částky. Záleží, v jaké míře uplatní nezdanitelné položky, slevy na dani a daňové zvýhodnění. U sociálního a zdravotního pojištění rozdíly nejsou. Při stejné hrubé mzdy (OSVČ zisku) je výše sociálního a zdravotního pojištění stejná. Povinné pojistné se nesnižuje.

Povinné pojistné u zaměstnance

Zaměstnanci je jeho zaměstnavatelem z hrubé mzdy sraženo 6,5 % na sociálním pojištění a 4,5 % na zdravotním pojištění. Za výpočet o odvod povinného pojistného je zodpovědný zaměstnavatel. Dalších 34 % na povinném pojistném (25 % sociální pojištění a 9 % zdravotní pojištění) odvádí za zaměstnance zaměstnavatel.

Praktické výpočty

V přiložené tabulce jsme si vypočítali, kolik se své roční hrubé mzdy zaplatí na sociálním pojištění, zdravotním pojištění a dani z příjmu fyzických osob bezdětný zaměstnanec, zaměstnanec s jedním dítětem a zaměstnanec se dvěmi dětmi. V případě, že u daně z příjmu je uvedeno znaménko mínus, tak zaměstnanec nezaplatí na dani z příjmu ničeho a ještě obdrží daňový bonus.

• U bezdětného zaměstnance je povinné pojistné (sociální a zdravotní dohromady) vyšší než daň z příjmu fyzických osob do částky 250 000 Kč za rok.
• Zaměstnanec s jedním dítětem odvede na povinném pojistném (sociální a zdravotní dohromady) více než na dani z příjmu dokonce do ročního příjmu přesahujícího 400 000 Kč.
• Zaměstnanec se dvěmi dětmi odvede na povinném pojistném (sociální a zdravotní dohromady) více než na dani z příjmu dokonce do ročního příjmu přesahujícího 500 000 Kč.

A to ve všech případech přitom zaměstnanec využívá pouze základní slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na děti (13 404 Kč za celý rok na každé dítě). V případě, že by zaměstnanec uplatnil další slevy na dani (např. na manželku na rodičovské dovolené), nebo si snížil základ daně o nezdanitelné položky (např. odpočet úroků, zaplacené příspěvky na penzijním připojištění a životním pojištění), tak by platil na dani z příjmu ještě méně. Můžeme tedy říci, že většina zaměstnanců odvádí na povinném pojistném ještě více než na dani z příjmu.

Odvody na pojistném a dani z příjmu u zaměstnance (rok 2012)

Zdroj: Vlastní výpočty autora

Povinné pojistné u OSVČ

OSVČ rovněž odvádí zpravidla více na sociálním a zdravotním pojištění než na dani z příjmu. U nižších zisků je tento rozdíl ještě větší než u zaměstnanců. Důvodem je nutnost odvádět sociální a zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Odvody na pojistném a dani z příjmu u OSVČ (rok 2012)

Zdroj: Vlastní výpočty autora

Zvýšení zdravotního pojištění

Daňová reforma (pravděpodobně od roku 2014) počítá se zvýšením sazby zdravotního pojištění placeného zaměstnancem ze 4,5 % na 6,5 %. Vyšší odvody na zdravotním pojištění pocítí všichni zaměstnanci. To je zásadní rozdíl oproti změnám u daně z příjmu fyzických osob. Vyšší sazba daně z příjmu fyzických osob nemá vliv na občany s nízkými příjmy, protože vlivem slevy na dani na poplatníka neplatí na dani z příjmu ničeho.

Při zvýšení sazby zdravotního pojšitění o 2 % by již odváděli zaměstnanci na povinném pojistném 13 % (6,5 % na sociálním a 6,5 % na zdravotním pojištění. Odvody na pojistném jsou již nyní v Česku jedny z nejvyšších na světě.

Ve většině členských zemí OECD odvádí zaměstnanci ze své hrubé mzdy na pojistném méně než 10 %. V Austrálii, Novém Zélandu neodvádí zaměstnanci na povinném pojistném ničeho. Na Islandu pouze 0,6 %, v Mexiku 1,4 %, Estonsku 2,8 %, Švýcarsku 6,1 %, Španělsku 6,4 %, Švédsku a Chile 7,0 %, Finsku 7,1 %, Kanadě a Irsku 7,3 %, USA 7,7 %, Koreji, Norsku a Izraeli 7,8 %, Velké Británii 9,2 % a Itálii 9,5 %.

Ještě větší rozdíly jsou u povinného pojistného placeného za zaměstnance zaměstnavatelem, které je v Česku velmi vysoké.