Penzijní fondy ladí formu

Možná paradoxně si větší starosti dělají s reformou stávajícího třetího pilíře, protože v něm je zapojeno 4,65 milionu Čechů (o 46 000 víc než koncem minulého roku), tedy přes 70 % ekonomicky aktivních obyvatel v Česku, kdežto druhý pilíř bude „nabíhat“ postupně.

Dealeři se snaží

Od ledna příštího roku se ve 3. pilíři změní i systém státních příspěvků: na maximum 230 (dosud jen 150) korun ale dosáhnou jen klienti s vlastní úložkou 1000 korun měsíčně. Naopak proti současnému minimu některým lidem ale naopak hrozí, že o státní podporu přijdou. Nově totiž bude nárok na podporu až od 300 korun měsíčně (příspěvek státu 90 korun), zatímco dosud vzniká nárok na podporu od úložky 100 korun měsíčně (50 korun od státu).

Zprostředkovatelé vycítili kořist (letos dostanou ještě provizi) a vyrazili lovit klienty nejen nové, ale i ty, kteří si svou úložku zvyšují. Přestože letos je to ještě „k ničemu“ – státní příspěvek se změní až od ledna příštího roku – již nyní si zvýšilo svou úložku několik set tisíc lidí.

...a ještě budou

Do konce listopadu totiž bude ještě možné vstoupit do penzijních fondů za nynějších podmínek. Lze tedy očekávat další ofenzívu zprostředkovatelů a další vlnu „opozdilců“ v řádu desetitisíců, i když si poradci stěžují, že už se potenciální noví klienti hledají jen velmi těžko. Zhoršenou situaci přinesla recese i do oblasti příspěvků zaměstnavatelů. Zprostředkovatelé tedy o to víc budou účastníky motivovat ke zvýšení úložek – provize je pro ně jako košile, zatímco klient nejvýš příslovečný kabát.

Po lednu již transformované fondy nebudou ručit za kladné zhodnocení a odpadne i možnost tzv. výsluhové penze (vyplatit polovinu naspořených peněz po 15 letech). Naproti tomu sice nabídnou odvážnější investiční strategie s vidinou možného vyššího zhodnocení, ale nikdo si nedělá iluze, že to u našinců „zabere“.

Otrávené jablko

Prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok má pro „zaručeně kladné“ zhodnocení fondů velmi trefné přirovnání, když o něm hovoří jako o otráveném jablku. Vypadá totiž velmi lákavě, ale nese s sebou smrtonosnou investiční logiku – nízké výnosy. Zejména v současném modelu, kdy je nezbytné dosahovat kladných výnosů každoročně.

Přesto jde v našich končinách o tak silnou marketingovou zbraň, že o ní dokonce většina budoucích penzijních společností uvažuje i v budoucích transformovaných vodách. Například pětiletá garance již dává určitý smysl – podobně jsou konstruovány třeba zajištěné fondy, ale ty jsou uzavřené. Nechme se tedy překvapit.

Oddělené hospodaření

Konečně také po novém roce dojde k striktnímu oddělení majetku klientů od vlastního hospodaření penzijních společností. Skončí tak i letitý nešvar, kdy tzv. náklady příštích období (zejména provize za získání klientů) byly prakticky hrazeny z „jednoho pytle“ a nemusíme si zastírat, kdo do něj platil víc. Z toho bohužel i vyplývá, že za letošní rok ani výnosy nebudou bůhvíjaké.

Ke „starým“ penzijním fondům se ve třetím pilíři připojí i několik nováčků: Conseq Investment management, Raiffeisenbank a zatím se ještě nerozhodla Generali. Do druhého pilíře naopak půjde AXA „jen“ ve strategické spolupráci s Penzijní společností Komerční banky. Ale nakonec jedna dobrá zpráva, i když se také týká 2. pilíře, kde byly významně „uvolněny“ pravidla dědění – to jistě bude marketingově jedním z nejdůležitějších argumentů pro vstup do něj.