Vláda chystá zásadní změny pro fungování družstevních záložen
Dosud samostatně hospodařící kampeličky, které podléhají málo účinné regulaci, by měly ztratit svou nezávislost a stát se součástí zastřešující banky. Mluvčí Ministerstva financí (MF) Libor Vacek našemu listu sdělil, že novela zákona, jejíž přípravu vláda ve středu večer uložila ministru financí Pavlu Mertlíkovi, by měla fungování sektoru uvést do souladu s
pravidly Evropské unie. "Je to myšleno tak, že systém by se transformoval do modelu, jako je rakouský systém Raiffeisen," řekl Vacek. Novelu má MF připravit do poloviny roku a účinnost by mohla mít od příštího roku.V České republice funguje 79 kampeliček s celkovým počtem 118 tisíc členů. Objem vkladů, které tento sektor shromáždil, je zhruba 11 miliard korun. Přibližně 80 procent vkladů je však v současné době kvůli nuceným správám Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami (ÚDDZ) a omezením činnosti n
edobytných. Úřad dosud zasáhl proti deseti kampeličkám.Zásadní změnu ve fungování kampeliček považují za žádoucí i představitelé České asociace záložen. "Je to rozumný a logický závěr. Záložny by musely být podřízené jednomu peněžnímu ústavu," řekl včera výkonný ředitel ČAZ Richard Mandelík. Určitý problém však vidí v tom, jak po právní a technické stránce tuto transformaci provést. "Peněžní ústav by musel být bankou, ale přitom mít oproti běžným bankám specifické pravomoci vůči svým pobočkám, kampeličkám
.Kampeličky fungují podle platného zákona na družstevním principu.
Připravit rozsáhlou novelu uložila vláda poté, co se seznámila s analýzou Ministerstva financí, která popisuje ekonomickou situaci v kampeličkách a problémy, které jejich fungování prová
zejí."Většina kampeliček má nedostatečnou výnosnost aktiv a s myšlenkou, že s reklamou přijdou další lidé, utápěli peníze v kampaních. Stejných chyb se dopouštěly banky v počátku 90. let," uvádí se v analýze MF. Podle odborníků jde o nezvládnutou expanzi charakterizovanou vysokým růstem provozních nákladů, na což prakticky každá druhá kampelička doplatila ztrátovým hospodařením.
Exministr financí Ivan Pilip soudí, že kampeličky mohou na tuzemském trhu fungovat, přestože očekává, že řetězové krachy některých z nich měly fatální dopad na důvěru veřejnosti vůči tomuto sektoru. "Zákon upravující jejich fungování však musí být mnohem přísnější," řekl.
Analýza MF poukazuje na to, že celý sektor kampeliček je zcela mimo kontrolu Ministerstva financí a České národní banky. Přestože zákon kampeličkám zakládání dceřiných společností umožňuje, jsou podle materiálu MF velkým rizikem, protože mohou zvyšovat ztráty v hospodaření kampeliček. Představitelé ÚDDZ nedávno za hlavní příčiny krize sektoru označili nedostateč
nou oporu v zákoně pro účinnou regulaci a úmyslné i neúmyslné chyby osob působících v kampeličkách.Zdroj: HN z 7. 1. 2000