Česko je 33. nejvýkonnější ekonomikou světa

Renomovaný žebříček „The World Competitiveness Report“ vydává každoročně IMD (Institut for management development, Lausanne) již od roku 1989. IMD ve své zprávě při zajišťování dat spolupracuje s mnoha partnerskými institucemi.

Trendem posledních let je důraz na inovace, technologický pokrok, kreativitu, reindustrializaci a vývoz. Horší hodnocení než Česko (33. místo) má i několik západoevropských zemí: Španělsko (39. místo), Itálie (40. místo), Portugalsko (41. místo). Uvedené tři země mají problémy s rostoucím veřejným dluhem. Itálie a Portugalsko patří mezi nejvíce zadlužené vyspělé země světa. V Itálii dluh dosahuje přes 120 % k HDP. V posledních letech se výrazně zhoršila situace i ve Španělsku.

Proč Hongkong a Singapur?

Malé ekonomiky Hongkongu a Singapuru patří v posledních letech na přední místa ve všech renomovaných ekonomických žebříčcích. Téměř celé ekonomiky jsou privátní. Podmínky pro byznys jsou v obou zemích výborné. Ekonomiky Hongkongu a Singapuru jsou nejvíce globalizované na světě. Podnikatelské prostředí je velmi liberální a efektivita obchodu je skvělá. V míře zahraničních investice v přepočtu na jednoho obyvatele tak patří Hongkongu a Singapuru první místa na světě.

USA = ekonomická velmoc

Přestože ekonomická krize postihla v posledních letech americkou ekonomiku, nadále zůstává USA ekonomickým lídrem. Hlavním důvodem je ekonomická síla, dynamika amerických podniků a schopnost inovace. Američané mají vysokou touhu nebýt na nikom závislí, chtějí pracovat sami na sebe a být vlastním pánem. Počet malých firem je v USA velmi vysoký. Malé firmy jsou přitom pro domácí ekonomiku velmi přínosné, protože se dokáží flexibilně adaptovat na nové vzniklé podmínky trhu. Menší firmy jsou hnacím motorem ekonomiky. Výrazným znakem amerických odvětví je rovněž zkracování inovačního cyklu.

Kritéria hodnocení

Již od samého začátku sestavování žebříčku nejkonkurenceschopnějších zemí patří přední příčky USA, Kanadě, Německu, zemím Skandinávie a malým otevřeným ekonomikám (Hongkongu, Singapuru a Švýcarsku).

Výsledný index ovlivňuje hodnocení z 329 kritérií, které jsou rozděleny do několika hlavních faktorů jako je výkonnost ekonomiky (např. nezaměstnanost, množství investice, hodnocení zahraničního obchodu), efektivita vlády (např. veřejný dluh, platební bilance, vládní stabilita), podnikatelská účinnost (např. hodnocení produktivity práce, legislativního prostředí, podmínek pro podnikání) nebo infrastruktura (např. úroveň školství, vzdělávání, výzkumu a vývoje).

Jak je na tom Evropa?

Z evropských zemí jsou nejvíce konkurenceschopné Švýcarsko (3. místo), Švédsko (5. místo) a Německo (9. místo). Všechny tyto země jsou exportně orientované a dodržují fiskální disciplínu. Tradičně výborné mají hodnocení všechny severské země, v první dvacítce nejdeme i Norsko, Dánsko a Finsko. Společným znakem zemí Skandináve je vysoká podpora výzkumu a vývoje, orientace na high-tech obory, podpora školství, fungující veřejná správa, nízká kriminalita a korupce a vysoká ekonomická svoboda. Nejhorší hodnocení z evropských zemí má z 59. hodnocených zemí světa Řecko, které je na předposledním 58. místě, když horší hodnocení má pouze Venezuela.

Kdo si nejvíce polepšil?

Oproti hodnocení za rok 2011 polepšily Spojené Arabské Emiráty (o 12 míst), Island a Norsko (o 5 míst), Kazachstán, Jordánsko a Irsko (o 4 místa). Naopak nejvíce si pohoršila Austrálie a Kolumbie (o 6 míst), Indonésie (o 5 míst) a Španělsko (o 4 místa). Česko si v posledních letech nepatrně pohoršilo, ještě v roce 2009 patřilo Česku 29. místo (Které země jsou nejvíc konkurenceschopné?).

Nejkonkurenceschopnější země světa 2012

Pramen: IMD (Institut for management development, Lausanne, Švýcarsko) „The World Competitiveness Report 2012“