Budoucnost patří zemím orientovaných na kreativitu, inovace. Význam vědy a výzkumu je nesmírně důležitý, protože v dlouhodobém horizontu rozhoduje o růstu životní úrovně občanů právě inovace. Právě široká podpora vývoje, orientace na high-tech obory je důvodem, proč mají tak výborné hodnocení země Skandinávie. Finsku patří 3. místo, Švédsku 4. místo, Dánsku 12. místo a Norsku 15. místo.
Koho najdeme v první desítce?
Ve zprávě „The Global Competitiveness Report 2012-2013“ bylo hodnoceno celkem 144 zemí světa ve 12 pilířích konkurenceschopnosti. Těmito pilíři jsou: instituce, infrastruktura, makroekonomická stabilita, zdravotnictví, vysokoškolské vzdělání, efektivita vnitřního trhu, složitost finančních trhů, technologická připravenost, velikost trhu, sofistikovanost podnikání a inovace. Každý pilíř se přitom skládá z hodnocení několika ukazatelů. Např. v kategorii instituce se hodnotí veškeré institucionální prostředí jako je právní a správní rámec vytvářený vládou. Přílišná byrokracie, nadměrná regulace, nedostatek transparentnosti či korupce snižují hodnocení v této kategorii. Při hodnocení velikosti domácího trhu se nehodnotí pouze velikost domácího trhu, ale taky otevřenost domácí ekonomiky mezináronímu obchodu, kdy vývoz nahrazuje domácí poptávku.
V první desítce najdeme Švýcarsko, Singapur, Finsko, Švédsko, Nizozemí, Německo, USA, Velkou Británii, Hongkong a Japonsko.
Poslední desítku tvoří (od posledního místa): Burundi, Sierra Leone, Haiti, Guinea, Jemen, Čad, Mozambik, Lesotho, Timor-Leste a Svazijsko.
Proč Švýcarsko?
Švýcarsko je opětovně dle hodnocení Světového ekonomického fóra na prvním místě. Důvodů je celá řada. Silná spolupráce mezi akademickou půdou a podnikatelským sektorem. Orientace na dlouhodobé ekonomické cíle, důraz na inovaci, vysoká produktivita práce či nejúčinnější a transparentní veřejné instituce. Švýcarsko je rovněž finanční velmoc, dvě staletí neutrality umožnila Švýcarsku získat pověst bezpečného finančního centra. Curych je jedním z hlavních a nejdůležitějších světových bankovních a obchodních velkoměst. Ženeva je sídlem mezinárodních organizací, působících v oblasti lidských práv. Švýcarský průmysl je nesmírně výkonný a je založen na levné energii z vodních elektráren. Infrastruktura je na špičkové úrovni.
Česko = 39. místo
Za rok 2012 patří Česku 39. místo, což je o jedno místo horší než za rok 2011. V roce 2009 bylo Česko dokonce na 31. místě. V přiložené tabulce máme uvedeno dílčí hodnocení Česka v jednotlivých kategoriích. Nejlepší hodnocení má Česko v technologické připravenosti, inovacích a sofistikovanosti podnikání. Nejvíce problematické faktory jsou korupce, byrokracie, regulace a daňová administrativa.
Pořadí Česka v hodnocení jednotlivých kritérií
Hodnocené kritérium | Rok 2012 |
---|---|
Instituce | 82 |
Infrastruktura | 38 |
Makroekonomická stabilita | 42 |
Zdravotnictví | 53 |
Vzdělávání | 38 |
Efektivita vnitřního trhu | 41 |
Trh práce | 75 |
Finanční trh | 57 |
Technologická připravenost | 31 |
Velikost trhu | 40 |
Sofistikovanost podnikání | 35 |
Inovace | 34 |
Orientace na vědu a výzkum se vyplácí
Země, kde výdaje na vývoj a výzkum, činí více než 2,7 % HDP, najdeme na předních místech žebříčku nejkonkurenceschopějších ekononik. Jedná se o Izrael, Finsko, Švédsko, Koreu, Japonsko, Dánsko, Švýcarsko, USA, Německo a Rakousko. Nejvyšší výdaje (v % k HDP) jsou jednoznačně v Irzaeli, kde se dlouhodobě pohybují od 4,5 % do 5 % k HDP. Právě v Izraeli zakládá řada mezinárodních respektovaných společností svá výzkumná a vývojová centra. Izraelský hi-tech sektor je na špičkové úrovni a inspirací pro další vyspělé země světa. Hned na druhém místě je však Finsko. Řada inovativních společností má sídlo ve Finsku. Finská ekonomika je vyspělá s vysokou přidanou hodnotou, produktivitou práce a koncentrací průmyslu. Domácí ekonomika těží z investic do vývoje a rozvoje, kvalitního školství, nízké kriminality a korupce, vysoké bezpečnosti a ekonomické svobody. Podmínky pro podnikání jsou ve Finsku velmi dobré. Proto najdeme Finsko v letošní zprávě hned na třetím místě za Švýcarskem a Singapurem.
Nejkonkurenceschopnější ekonomiky světa (Global Competitiveness Index 2012-2013)
Země | Pořadí 2012 | Pořadí 2011 | Změna |
---|---|---|---|
Švýcarsko | 1 | 1 | 0 |
Singapur | 2 | 2 | 0 |
Finsko | 3 | 4 | 1 |
Švédsko | 4 | 3 | -1 |
Nizozemí | 5 | 7 | 2 |
Německo | 6 | 6 | 0 |
USA | 7 | 5 | -2 |
Velká Británie | 8 | 10 | 2 |
Hongkong | 9 | 11 | 2 |
Japonsko | 10 | 9 | -1 |
Katar | 11 | 14 | 3 |
Dánsko | 12 | 8 | -4 |
Taiwan | 13 | 13 | 0 |
Kanada | 14 | 12 | -2 |
Norsko | 15 | 16 | 1 |
Rakousko | 16 | 19 | 3 |
Belgie | 17 | 15 | -2 |
Saudská Arábie | 18 | 17 | -1 |
Korea | 19 | 24 | 5 |
Austrálie | 20 | 20 | 0 |
Francie | 21 | 18 | -3 |
Lucembursko | 22 | 23 | -1 |
Nový Zéland | 23 | 25 | 2 |
Spojené Arabské Emiráty | 24 | 27 | 3 |
Malajsie | 25 | 21 | -4 |
Izrael | 26 | 22 | -4 |
Irsko | 27 | 29 | 2 |
Brunej | 28 | 28 | 0 |
Čína | 29 | 26 | -3 |
Island | 30 | 30 | 0 |
Česko | 39 | 38 | -1 |
Itálie | 42 | 43 | 1 |
Portugalsko | 49 | 45 | -4 |
Maďarsko | 60 | 48 | -12 |
Slovensko | 71 | 69 | -2 |
Řecko | 96 | 90 | -6 |
Pramen: World Economic Forum: The Global Competitiveness Report 2012-2013