Banky měl stát prodat již dříve, shoduje se místopředseda vlády Pavel Mertlík s místopředsedou KDU-ČSL
Miroslavem Kalouskem. Privatizace Komerční banky a České spořitelny nebude ziskovou záležitostí. "Nebude to tak, že nula od nuly pojde, bude to mnohem horší," řekl v televizním pořadu 7 čili Sedm dní ministr financí Pavel Mertlík na adresu prodeje obou bankovních domů. Jak ministr upozornil, mnohem výhodnější by bylo největší státní banky prodat kolem roku 1996, kdy by to bylo také ztrátové, ale mnohem méně. "Platíme cenu za odkládání privatizace státních podílů v bankách," podotkl Mertlíkův oponent v diskusi, místopředseda KDU- ČSL Miroslav Kalousek.Proti dřívější privatizaci bank byl zejména Václav Klaus, protože se bál, že by přestaly půjčovat podnikům peníze. Rakouská banka Erste Bank Sparkassen získala podle Mertlíka exkluzivitu pro jednání o nákupu státního podílu v České spořitelně, protože pouze její nabídka splňovala podmínky, o kterých mě
lo smysl jednat. Ministr dodal, že kvůli obchodní- mu tajemství nemůže specifikovat, v čem byla nabídka Erste Bank lepší než tři ostatní. Exkluzivitu bylo po- dle něj této bance nutné udělit. Kalousek považuje uzavření exkluzivity za vážné pochybení.Mert
lík čeká podporu ODSMístopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík očekává podporu ODS při schvalování rozpočtu na tento rok, protože při jeho přípravě byly přesně dodrženy požadavky stanovené touto stranou. Mertlík pro TV Nova uvedl, že změny v návrhu rozpočtu nešly proti programovému prohlášení vlády. Jako základní splněný požadavek Mertlík uvedl snížení deficitu na úroveň kolem 35 miliard korun, přičemž dodatečné příjmy mají být v rozhodující míře použity na jeho pokrytí.
Místopředseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek se domnívá, že podpora tohoto rozpočtu by byla podporou rozpočtové politiky, která během funkčního období vlády více než zdvojnásobí státní dluh, nesníží daňovou zátěž občanů a bude odsávat úvěrové prostředky z privátní sféry. "To je rozpočtová politika, se kterou nelze souhlasit," dodal. "Tato vláda ve svém střednědobém rozpočtovém výhledu nechce záměrně zdvojnásobit zadlužení," reagoval Mertlík. "Toto je rozpočet, který vede k dluhové pasti," poznamenal Kalousek. Navrhovaný schodek státního rozpočtu na rok 2000 vláda snížila na 35,2 miliardy korun. V pořadí již třetí verze rozpočtu počítá s příjmy 592,1 miliardy korun a výdaji 627,3 miliardy korun. K nižšímu schodku vláda dospěla na základě vyššího odhadu daňových příjmů a snížení některých výdajů.
Daně se snižovat nebudou
Daňová kvóta v ČR na úrovni 38 procent je podle Mertlíka přiměřená a v evropském kontextu průměrná. "Vládní politika je a bude taková, že se budeme snažit o udržení této daňové kvóty a o změnu její vnitřní struktury," uvedl místopředseda vlády Mertlík. "Pohyby směrem dolů z padesáti procent v minulosti na dnešních 38 procent možná šly dokonce za rámec toho, kam se jít mělo. Vracet se nechceme, nicméně nechceme umožnit další pokles," prohlásil Mertlík. Daňová kvóta na úrovni zhruba 40 procent je podle místopředsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska neúměrně vysoké daňové zatížení.
Mertlík míní, že zvyšování spotřební daně je přenášením daňového břemene na nižší příjmové vrstvy obyvatelstva. Kalousek s tím nesouhlasí a upozorňuje, že daňová politika ČSSD postihne sociálně nejslabší obyvatele. Více než polovina mzdových prostředků musí být nyní podle Kalouska odvedena do veřejných fondů, což znamená drahá pracovní místa. "Sociálně nejslabší jsou nejvíce závislí na pracovním trhu, tedy na ceně pracovního místa. Pomoc sociálně nejslabším je ve zlevnění pracovního místa," podotkl.
Zdroj: LN z 10. 1. 2000