Deset omylů při výpočtu důchodu

1) Mám důchodový věk, mám nárok na důchod

Dosažení důchodového věku automaticky neznamená, že vznikne žadateli nárok na starobní důchod. Pro přiznání starobního důchodu je nutné splnit dvě základní podmínky: dosáhnout důchodového věku a získat potřebnou dobu pojištění. Nutná doba pojištění se každoročně zvyšuje o 1 rok. V roce 2012 je nutné získat 28 let pojištění, po roce 2018 bude nutné získat 35 let pojištění. Ti, kteří nemají potřebnou dobu pojištění, mají šanci, jestliže získali dobu pojištění nejméně 18 let a dosáhli v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk pro muže stejného data narození. Na starobní důchod má také nárok občan, jestliže dosáhne věku 65 let a splnil podmínku nároku na invalidní důchod.

2) Každý dostane alespoň minimální důchod

Legislativou není stanoven žádný minimální důchod. Výše důchodu se skládá ze základní výměry (v roce 2012 je to částka 2 070 Kč) a procentní výměry důchodu. Procentní výměra důchodu přitom zásiví na výdělcích a získané době pojištění. Minimální doba pojištění a minimální výdělky znamenají velmi nízký důchod.

Např. občan, který získá pouze 28 let pojištění a jeho osobní vyměřovací základ bude 8 000 Kč, bude mít dle výpočtu důchodu v roce 2012 měsíční penzi 5 630 Kč. Občan, který získá 44 let pojištění a osobní vyměřovací základ bude mít 40 000 Kč, ten bude mít měsíční penzi 14 061 Kč.

3) Nemám doložené dva měsíce, to nevadí

Doba pojištění hraje při výpočtu důchodu velkou roli. Proto je potřeba při žádosti o důchod doložit celou dobu pojištění. I když je to mnohdy složité papírování, vyplatí se to. „Ztracené“ dva měsíce se mohou prodražit. Započítává se totiž vždy celý ukončený rok. Je tedy rozdíl 41 let a 10 měsíců a 42 let. V prvním případě se započítává 41 let, v druhém 42 let pojištění. Např. občan má osobní vyměřovací základ 20 000 Kč. Při 41 letech pojištění bude dle výpočtu v roce 2012 měsíční penze 10 612 Kč, při 42 letech pojištění potom 10 816 Kč.

4) Mám dva příjmy, mám dvě doby pojištění

Mnozí občané mají v jednom roce dvojí příjem, ze kterého odvádí důchodové pojištění. Nejčastější možnosti jsou zaměstnání nebo souběžný výkon samostatné výdělečné činnosti se zaměstnáním. Zatímco příjmy z obou činností pozitivně ovlivní osobní vyměřovací základ, tak doba pojištění zůstává stejná za celý rok při jednom či dvěma zaměstnání. Vždy se počítá pouze jeden rok. Více příjmů v daném roce tedy nezvyšuje dobu pojištění.

5) Přivýdělek na dohodu o provedení práce mi zvýší důchod

Nikoliv. Výši důchodu zvyšují pouze příjmy, ze kterých je odváděno důchodové pojištění. Do letošního roku se přitom z dohody o provedení práce neplatilo důchodové pojištění ani při vysokých příjmech. Od roku 2012 se z dohody o provedení práce platí důchodové pojištění pouze, když je měsíční odměna vyšší než 10 tisíc Kč.

6) Posledních několik let mám vysoký příjem, budu mít vysoký důchod

Výše důchodu ovlivňují příjmy, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění, od roku 1986 po současnost. U žádostí o důchod v roce 2012 se tedy hodnotí příjmy za roky 1986 až 2011, u žádosti o důchdo v roce 2013 se budou hodnotit příjmy za roky 1986 až 2012. Příjmy v jednotlivých letech mají přitom přibližně stejnou váhu, protože se příjmy v daném roce přepočítávají koeficientem zohledňujícím inflaci. Několik příjmově dobrých let však nemusí automaticky znamenat vyšší důchod, jestliže příjmy v ostatních letech byly nízké.

7) Podpora v nezaměstnanosti a nemocenská snižují důchod

Nemocenské dávky či podpora v nezaměstnanosti je nižší než dosahovaný příjem, přesto však tyto dávky výsledný důchod nesnižují. Uvedené doby se započítávají do doby pojištění, ale rovněž patří mezi vyloučené doby. To zjednodušeně řečeno znamená, že při výpočtu důchodu „nerozmělňují“ osobní vyměřovací základ a nesnižují výslednou penzi. Podpora v nezaměstnanosti ani nemocenská tedy negativně neovlivňují konečnou výši důchodu.

8) Mám příjmy z pronájmu a kapitálového majetku, budu mít vyšší důchod

Výši důchodu ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění. Z pronájmu či kapitálových příjmů se přitom důchodové pojištění neplatí. Přestože občan může mít vysoké příjmy z pronájmu nebo kapitálového majetku a tyto příjmy budou předmětem daně z příjmu fyzických osob, tak tyto vysoké příjmy neovlivní výši důchodu, protože z těchto příjmů nebylo zaplaceno důchodové pojištění.

9) Práce ve více zemích = vyšší důchod

Každoročně stoupá počet občanů, kteří odvádí důchodové pojištění ve více zemích. To však automaticky neznamená, že budou mít vyšší důchod. Jesté je pouze to, že občan bude dostávat poměrný důchod z více zemí. Při výpočtu důchodu z jednotlivých zemí je nutné počítat s tím, že důchod z každé země se počítá na základě záznamů občana o době pojištění v dané zemi. V případě, že získal např. v Německu dobu pojištění pouze 2 roky, tak jeho důchod z Německa bude poměrně nízký. Aby měl občan nárok na poměrnou část důchodu z jiné členské země EU, tak je nutné, aby zde byl důchodově pojištěn nejméně jeden rok. V případě, že občan pracoval více než jeden rok ve více zemích EU, tak může dostávat poměrný důchod např. i z pěti zemí.

10) Důchod z více zemí se pobírá současně

Občanům, kterým vznikne nárok na poměrný důchod z více členských zemí EU, musí počítat s tím, že nebudou důchody pobírat současně. V každé zemi, kde občan pracoval a platil důchodové pojištění, jsou uchovávány podklady pro výpočet důchodu do doby, než dosáhne občan důchodového věku. Důchodový věk je však v jednotlivých zemích rozdílný. Výplata poměrného důchodu z jednotlivých zemí tedy nemusí přicházet současně. Z každé země bude občan dostávat důchod až po dosažení důchodového věku dle národní legislativy.