Višegrádskou čtyřku tvoří země, které si od počátku 90. let minulého století prošly podobným vývojem. Česká republika, Slovensko, Polsko i Maďarsko si prošly transformačním procesem, následným obdobím stabilizace a v roce 2004 vstoupily tyto země do Evropské unie. O pět let později se Slovensko stalo součástí eurozóny. Zbývající tři uvedené země zatím nemají stanoveno datum plánovaného přijetí jednotné měny euro za své národní platidlo. Nyní se zaměříme na porovnání hlavních ekonomických ukazatelů těchto čtyř zemí.
Slovensko tahounem?
Z hlediska růstu HDP je na tom nejlépe ekonomika Slovenska a Polska. Poměrně velmi vysoké tempo růstu průmyslové produkce (viz níže uvedená tabulka) je tahounem současného hospodářského růstu Slovenska. Na druhé straně však Slovensko trpí vysokou, ze skupiny zemí Višegrádské čtyřky (V4) dokonce nejvyšší, nezaměstnaností. Vysoká nezaměstnanost může být důležitým faktorem snižující potenciál rychlejšího ekonomického růstu našich východních sousedů. Jen nepatrně nižší míru nezaměstnanosti vykazuje i Polsko. Pro Polsko však příliš pozitivně nevyznívá saldo obchodní bilance, neboť jako jediná země V4 jej má negativní.
Čtěte také
- Česko a Rumunsko mají nejnižší minimální mzdu
- Eurozóna: ti slabší a silnější. Je to překvapení?
- Budoucnost Evropské unie: rozpad či politická unie?
- Pro a proti dalšího prohlubování integrace v EU
Česká republika, obdobně jako Maďarsko, vykazuje záporného tempa ekonomického růstu. V porovnání s ostatními zeměmi se můžeme však „pochlubit“ nižší nezaměstnaností, která je dokonce nižší než průměrná nezaměstnanost v eurozóně. Pozitivně pro českou ekonomiku vyznívá taktéž kladné saldo obchodní bilance. Potvrzuje se tak, že zahraniční obchod je pro naši zemi klíčovým zdrojem ekonomického růstu.
|
HDP |
Spotřební ceny 08/2012 |
Nezaměstnanost (%) |
Průmyslová produkce (%) |
Obchodní bilance (mld USD**) |
|
---|---|---|---|---|---|---|
2Q 2012 |
2012* |
|||||
ČR | -1,7 | -1,0 | 3,3 | 8,3 | 4,3 | 14,4 |
Slovensko | 2,8 | 2,0 | 3,6 | 13,3 | 18,4 | 4,8 |
Polsko | 2,4 | 2,6 | 4,0 | 12,3 | 5,2 | -17,0 |
Maďarsko | -1,3 | -0,8 | 6,0 | 10,5 | -2,1 | 9,1 |
Eurozóna | -0,5 | -0,5 | 2,6 | 11,3 | -2,3 | 51,7 |
Pozn.: údaje představují meziroční změny. *Odhad The Economist. ** Údaj za období 07/2011-07/2012
Zdroj: The Economist
Komu věří investoři?
Z hlediska deficitu rozpočtu pozorujeme pro země V4 relativně podobných výsledků. Rozdíly však nastávají v úrokových sazbách, za které jednotlivé země upisují svůj dluh. Zde platí jednoduchá logika, podle které platí, že čím vyšší jsou úroky z vládních dluhopisů, tím více je země rizikovější v očích investorů. Z tohoto úhlu pohledu mají investoři nejvyšší důvěru právě v českou ekonomiku, která za svůj dluh platí méně než poloviční úroky než např. Maďarsko.
Deficit rozpočtu (% HPD) | Úrokové sazby (v %)* | |
---|---|---|
ČR | -3,3 | 2,56 |
Slovensko | -2,2 | 5,31 |
Polsko | -4,0 | 4,92 |
Maďarsko | -2,8 | 7,27 |
Eurozóna | -3,5 | 1,62 (GE) |
Pozn.: * 10-ti leté vládní dluhopisy. GE – jedná se úrokové sazby z německých vládních dluhopisů
Zdroj: The Economist
Přestože česká ekonomika dosahuje v rámci porovnávané skupiny nejnižšího tempa ekonomického růstu, celkové porovnání se zeměmi V4 pro nás vyznívá poměrně pozitivně. Důkazem je důvěra investorů, jež se promítá do nízkých sazeb na vládní dluhopisy. Důvěra investorů je důležitým aspektem pro zrychlení tempa růstu ekonomiky do budoucna a zároveň pozitivní očekávání se mohou promítnout i do nárůstu spotřebitelské poptávky a obnovit prorůstový trend naší ekonomiky.