Auditorské firmy obvykle be
rou otázku své nezávislosti na lehkou váhu. Tvrdí, že nezávislost je stav mysli a že jejich poctivost je zaručena profesním etickým kodexem. Jenomže zpráva, kterou před nedávnem vydala americká komise pro cenné papíry (SEC), mluví o něčem jiném. SEC jasně říká, že téměř polovina partnerů společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) porušila pravidla, která jim zakazují vlastnit akcie firem, kde PwC dělá audit. Toto jsou lidé, kteří mají povinnost dodržovat vnitřní pravidla chování. Jestli je tohle způsob jejich chápání nezávislosti, je třeba zjednat radikální nápravu. Střet zájmu se netýká pouze PwC.Takovéto konflikty jsou velmi rozšířené, jak potvrzuje prošetřování přestupků proti pravidlům nezávislosti, které v rámci auditorské profese probíhají v USA. (...) Je pravda, že kvalita auditů za posledních 40 let vzrostla. Šéf SEC Arthur Levitt však tvrdí, že je stále mnoho auditů prováděných metodou "hokus pokus", kdy auditoři záměrně
zkreslují údaje, aby tak vyhověli očekávání trhu. (...) Politikům zbývají pouze dvě možnosti, jak tuto situaci zlepšit. První je nahradit seberegulaci auditorů regulací formální regulátor by přitom měl možnost uložit vysokou pokutu, což by podstatně zdražilo náklady podvodného chování. Regulátoři by ale čelili velkým informačním problémům: auditovat auditora je gigantický úkol.Druhou, daleko radikálnější možností je požadavek, aby se auditorské firmy zbavily svých poradenských oddělení. Celá auditorská "velká pětka" uvažuje o tom, jak se těchto poradenských větví zbavit. Nejlepší by bylo přímo je prodat. To by ale výrazně zvýšilo ceny za účetní kontroly. Úkolem politiků je nyní uvážit, zda by náklady na tato opatření nepřevýšily výhody, které by to veřejn
osti přineslo. Fungující finanční trhy jsou závislé na důvěryhodných informacích. A auditoři musejí zůstat mimo podezření.Zdroj: LN z 11. 1. 2000