Úsporný rok 2013: Stavět se bude jen nízkoenergeticky

Novela zákona reaguje na evropské směrnice, které požadují zlepšování energetické efektivity budov. Cílem Evropské unie je v roce 2020 snížit spotřebu energie o 20 procent oproti stavu v roce 1990 a zároveň o 20 procent snížit emise skleníkových plynů (jde o cíl známý jako 20-20-20). Právě budovy jsou považovány za významného konzumenta energií a zároveň producenta oxidu uhličitého. Podle odhadů se budovy na celkové spotřebě energie podílejí až 40 procenty.

Cílem evropské směrnice, která byla prostřednictvím novely zákona o hospodaření energií implementována do české legislativy, je aby se ke konci desetiletí stavěly domy s nulovou spotřebou energie. Zároveň se rozšíří využívání tzv. Průkazu energetická náročnosti budov (PENB). Ten bude muset nechat majitel zhotovit i v případě, že bude chtít nemovitost pronajmout nebo prodat.

Kupujete úsporný dům?

Co přinese novela zákona o hospodaření energií v praxi? Pokud se rozhodnete v novém roce stavět rodinný dům, jeho energetická náročnost musí být hodnocena jako nákladově-optimální. „Velmi zhruba půjde o nízkoenergetický dům. Pojem nákladově-optimální znamená, že za dobu životnosti se kvalita provedeného opatření vlastníkovi vyplatí,“ uvedl Petr Holub, koordinátor iniciativy Šance pro budovy, který se na přípravě novely zákona podílel. Na úspornou stavbu bude třeba použít více izolace, lepší okna, účinnější kotel, nicméně podle Holuba se investiční náklady zvednou pouze o procenta, zatímco úspory mohou být o desítky procent vyšší.

TIP: Konkrétní seznam požadavků a novinek ve stavebnictví, které zavádí novel zákona o hospodaření energíí najdete na webu Šance pro budovy.

Změny se dotknou i majitelů nemovitostí, kteří se je rozhodnou prodat nebo pronajmout. Nově totiž bude muset být součástí inzerátu také energetická třída nabízené nemovitosti. Předpokládá se, že realitní kanceláře začnou nabízet zpracování průkazu v rámci svého zprostředkovatelského poplatku.

„Podle stávající ceny a odhadu trhu do budoucna lze říct, že na rodinný dům se stavební dokumentací bude průkaz stát do 5 000 korun, pokud bude třeba objekt zaměřit a osobně navštívit, tak kolem 10 000 korun. Cena průkazu pro bytové a administrativní domy se bude pohybovat v desítkách tisíc korun – roli zde sehraje velikost a zejména složitost objektu,“ vypočítal Holub. V případě prodeje panelákového bytu by měl majitel za zpracování PENB zaplatit v řádech stokorun.

Průkaz energetické náročnosti budov, který je již od ledna 2009 povinnou součástí dokumentace při výstavbě nových budov, funguje v podstatě na podobném principu jako energetické štítky na spotřebičích. Budovy rozděluje do několika energetických tříd (od nejúspornější A po nejvíce náročnou G) a zájemci o nemovitost má napovědět, jak moc bude jeho dům nebo byt energeticky náročný.

V současné době se připravuje definitivní podoba průkazu energetické náročnosti. Ten by měl být jednoduchý, přehledný a nepůsobit zbytečnou administrativní zátěž pro vlastníky nemovitostí ani pro stát. Jeho přesné parametry musí nastavit Ministerstvo průmyslu a obchodu ve své vyhlášce.

Průkazy budou zpracovávat energetičtí specialisté, kteří získávají oprávnění od Ministerstva průmyslu a obchodu. Kontrolou kvality zpracování bude pověřena Státní energetická inspekce. „Ministerstvo průmyslu si musí pohlídat, že Státní energetická inspekce bude mít dostatečnou kapacitu a propracovanou metodiku hodnocení průkazů. Byla by škoda, kdyby potřebnou věc zbrzdila nekvalitní práce státní správy,” sdělil Petr Holub.

Nové dotace na zateplení

Že to vláda s úsporami energie ve stavebnictví myslí skutečně vážně, potvrzuje i schválení návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – právě z prodeje těchto povolenek by měl být financován nový dotační program, který dostal pracovní název Zelená úsporám 2.

Zákon musí ještě schválit Senát a podepsat ho prezident. Práce na přípravě nového dotačního programu jsou podle ministerstva životního prostředí v závěrečné fázi a veřejnosti bude představen v horizontu několika týdnů.

Podle propočtů ekologických organizací by měly dotace na zateplení ušetřit domácnostem, obcím a firmám až 39 miliard korun na účtech za vytápění. Žadatelé by z dotačního programu mohli dostat v příštích sedmi letech až 30 miliard korun. „Ještě je potřeba splnit dvě podmínky: nastavit správně pravidla programu, aby majitele domů dostatečně motivoval, a navýšit jeho rozpočet z dalších zdrojů, především z fondů Evropské unie,“ upozornil Miroslav Pech z Hnutí DUHA.