Průměr úspor: čtvrt milionu

Patříme tedy mezi středně bohaté země, když za úspory považuje studie finanční aktiva na bankovních účtech, v akciích nebo na pojistkách. A abychom mohli tiše závidět: nejvíc naspořených peněz vychází na jednoho obyvatele Švýcarska – 138 tisíc eur (málem 3,5 milionu korun).

Studie v metodice zřejmě nezapočítává tzv. tezaurované peníze (ve slamníku), což se těžko odhaduje, protože rozdíl mezi nimi a transakčními penězi je vlastně neznatelný. Jinak ale jistě započítává naše penzijní fondy a jako první studie tak velmi dobře souhlasí s dostupnými statistikami a odhady. Například o vkladech domácností i dalších aktivech máme poměrně přesná data, jen přímé investice musíme také odhadnout (pro jistotu velmi konzervativně, asi je tam víc, ale jen u malé skupiny).

Průměr matoucí

Jako obvykle je každý průměr dost jednostranný. U mezd například víme, že na něj nedosáhnou cca dvě třetiny lidí, u úspor bude takový nepoměr velmi pravděpodobně ještě daleko větší. Pro příklad si stačí uvědomit, že má-li jeden člověk našetřený milion, musí na něj připadat tři jiní, kteří nemají uspořenou ani korunu. A protože nemáme k dispozici jednotlivá data (jako například u mezd), nelze vypočítat třeba ani medián rozložení úspor. Podle některých průzkumů celá čtvrtina obyvatel nemá úspory žádné, ale někdo by konečně měl zpracovat přesnější analýzu.

Při pohledu na průměrnou domácnost (cca 2,5 osoby) tento statistický jev spíše ještě zesílí, přestože z celku 2,7 bilionu korun úspor u nás na domácnost připadá průměr přes 680 tisíc korun.

Kde máme kolik

Podívejme se tedy, kde ty úspory leží a z čeho se průměr skládá – kolik korun (zaokrouhleně) je kde na obyvatele: