Zákaz konkurence v osobních a kapitálových společnostech

Společně si projdeme obecné ustanovení o zákazu konkurence a podíváme se dále na jednotlivé jeho vymezení v osobních společnostech, tj. veřejná obchodní společnost a komanditní společnost a taktéž v kapitálových společnostech, reprezentovaných společností s ručením omezeným a akciovou společností.

Vydání prospěchu a náhrada škody

Osoba, jež porušila zákaz konkurence, může být společností vyzvána k vydání prospěchu z obchodu, kterým byl porušen tento zákaz. Další možností při porušení zákazu konkurence představuje převedení odpovídajících práv na společnost. Při realizaci požadavku převedení těchto práv bude ve značném množství případů nutný souhlas třetí strany, se kterou byl daný právní vztah platně uzavřen, ačkoliv jedna ze stran, např. jednatel porušil zákaz konkurence. Uplatněním těchto nároků však není dotčen nárok na náhradu škody.

Lhůta pro uplatnění nároků vydání prospěchu nebo převedení práva je nutno u odpovědné osoby realizovat do tří měsíců ode dne, kdy se společnost o této skutečnosti dověděla. Nejpozději však dané právo uplyne ve lhůtě jednoho roku od jejich vzniku.

Osobní společnosti

Zákaz konkurence u veřejné obchodní společnosti se vztahuje na veškeré společníky. Bez svolení ostatních společníků není další společník oprávněn k podnikatelské činnosti v předmětu podnikání dané veřejné obchodní společnosti. Tento zákaz se vztahuje i ve vztahu prospěchu jiných osob, či zprostředkování obchodů společnosti pro jiného. Společník nemůže být ve společnosti v obdobném předmětu podnikání statutárním orgánem (např. ve společnosti s ručením omezením jednatel) nebo členem orgánu společnosti. Společenskou smlouvou však může být zákaz konkurence rozšířen nebo i zúžen.

V komanditní společnosti platí zákaz konkurence pro komplementáře v rozsahu zákazu konkurence u veřejné obchodní společnosti. Společenskou smlouvou může být stanoven zákaz konkurence i pro komanditistu.

Zákaz konkurence v kapitálových společnostech

V rámci společnosti s ručením omezeným je zákaz konkurence, není-li společenskou smlouvou nebo stanovami vymezeno další omezení, vymezen v takovém rozsahu, kdy jednatel nesmí:

• podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů
• zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti
• účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání, a
• vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern.

Je-li zřízena dozorčí rada, vztahuje se zákaz konkurence i na členy dozorčí rady. Společenskou smlouvou může být určen zákaz konkurence i na společníky.

V rámci akciové společnosti platí zákaz konkurence pro členy představenstva a dozorčí rady obdobně jakožto pro jednatele společnosti s ručením omezeným.

Férová hra

Účel zákazu konkurence v osobních a kapitálových společnostech můžeme vnímat s cílem ochrany zájmu společnosti, ostatních společníků a osob podílejících se na společnosti před „neférovým“ jednáním další osoby, která je součástí společnosti. V našem informačním věku jest získání obchodních informací a jejich následné využití v náš prospěch a nikoliv celé společnosti lákavý, avšak taktéž a zejména zákonem postižitelný. V určitých případech může být kromě výše zmíněné občansko-právní roviny, možnost trestního stíhání na trestný čin zneužití informace a postavení v obchodním styku. Doufejme tedy ve „férovou“ hru.

Pro úplné paragrafové znění doporučujeme prostudovat § 65, § 84, § 93 odst. 4, § 99, § 136, § 139 odst. 4, § 196 a § 200 odst. 3 Obchodního zákoníku a § 255 Trestního zákoníku.