Podíl zdravotnictví na výdajích HDP neklesá jen v ČR, ale i jinde

Podíl celkových výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu (HDP) se v České republice pohybuje kolem sedmi procent; v letech 1994 až 1997 přitom klesl ze 7,3 na 7,1 procenta. ČR však není výjimkou: Pokles zaznamenalo také Rakousko z osmi na 7,9 procenta, Velká Británie z 6,9 na 6,7 procenta, Kanada z 9,9 na 9,3 procenta a USA ze 14,1 na 14 procent. ČTK tyto údaje získala ze Zdravotnické ročenky, kterou vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky.

Podíl zdravotnických výdajů na HDP naopak stoupl ve Francii z 9,7 na 9,9 procenta, v Německu z 10 na 10,4 procenta a ve Švýcarsku z 9,5 na 10,2 procenta. Nárůst ze sedmi procent na 7,3 zaznamenalo i Japonsko. Nižší podíl než ČR má Maďarsko s poklesem ze 7,3 na 6,5 procenta.

Ročenka dále uvádí, že střední délka života činila v roce 1997 v ČR u mužů 70,6 a u žen 77,6 roku. Ve Francii, která dává na zdravotnictví téměř o tři procenta více než ČR, byl průměrný věk mužů 74,8 a žen 82,9 roku. Zdravotní péče se však na zdraví a délce života podílí jen asi z jedné třetiny; významný je vliv životního stylu a prostředí. Dokazuje to příklad Řecka, které dává na zdravotnictví stejný podíl jako ČR, střední délka života mužů je však delší o pět let a žen o čtyři roky.

Ročenka upřesňuje, že v ČR je zdravotní péče hrazena jednak pojišťovnami, které platí 94,5 procenta péče a v roce 1998 na ni vydaly 102 miliardy korun, jednak ze státního rozpočtu. V souhrnu to bylo téměř 119,7 miliardy korun, tedy o 9,8 procenta více než v roce předchozím. Přímé výdaje obyvatel za péči v roce 1998 dosáhly 10,6 miliardy korun a stouply o 7,3 procenta.

Celkové výdaje na zdravotnictví, včetně výdajů jiných resortů, plateb obyvatel a například také darů, které činily 0,5 miliardy, dosáhly 130,3 miliardy korun a byly o 9,6 procenta vyšší než v roce 1997. Na jednoho obyvatele bylo vynaloženo 12.652 korun, tedy o 9,7 procenta více než v roce předchozím.

Zdroj: ČTK